Už delší dobu přemýšlím o tom, že by možná nebylo špatné přerušit občas nepřetržitý proud technických informací na našem blogu i nějakou informací či spíše pozvánkou do světa umění. A nejlépe asi výtvarného, protože to je mnohým architektům a inženýrům docela blízké. Ne, není třeba se obávat, že byste u nás nově četli kunsthistorické rozbory a marně přemýšleli o tom, co přesně znamená restrukturalizace destruovaných stop ukončené přítomnosti kočky v životě umělce. Najdete tu spíš upozornění na výstavy, které vám mohly uniknout a které by vás přitom mohly inspirovat třeba k nedělnímu výletu.

Takovou výstavou může být tento týden končící výběr maleb Kamila Lhotáka z let 1938 až 1965 v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích...

Pátá bezplatná aktualizace programu Energie 2016.5 bude brzy umístěna k volnému stažení na www.kcad.cz. Obsahuje několik  drobnějších úprav a oprav. Nejvýznamnější novinkou jsou:

Změny ve výpočtu primární energie a emisí CO2

V souvislosti s právě dokončovanou mezinárodní normou ISO 52000-1 byl do programu přidán výpočet primární energie (neobnovitelné i celkové) spojené s výrobou elektřiny exportované do veřejné sítě. Program tedy nově započítává do celkových součtů primární energie nejen ušetřenou primární energii jako dosud (uvažuje se zápornou hodnotou a vyjadřuje vliv náhrady konvenční produkce elektřiny exportovanou produkcí z fotovoltaiky či kogenerace), ale i primární energii, která se v budově spotřebuje při výrobě exportované elektřiny. U fotovoltaiky se jedná o celkovou primární energii (neobnovitelná primární energie je samozřejmě nulová), u kogenerace jde o celkovou i neobnovitelnou primární energii (jejich velikost závisí množství exportované elektřiny a na energonositeli, který kogenerační jednotka používá).

Otázka:

V příloze č.1 vyhlášky 78/2013 Sb. je u rovnice (2) uvedeno, že převažující návrhová vnitřní teplota Theta,im se má uvažovat podle ČSN 730540-2. Znamená to, že musím při zpracování energetického průkazu vždycky použít vnitřní teplotu podle ČSN 730540, i když je v budově např. prováděna činnost, pro kterou je podle Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci) požadovaná jiná teplota, než je uvedena v ČSN 730540?

Tuto úvahu u mne vyprovokoval podnět kolegy, že pro hodnocení EN budov se musí používat teploty uvedené v ČSN 730540-3 v normativní příloze I, protože je to tak uvedeno v příloze č. 1 u rovnice (2) ve vyhlášce 78.

Otázka:

Nesouhlasím s vaším názorem vyjádřeným v článku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vnitrni-delici-konstrukce-mezi-zonami-a-vypocet-prumerneho-soucinitele-prostupu-tepla-budovy/.

Podle definice obálky budovy v zákoně č. 406/2000 Sb., (§2 odst. 1 písm. t)) je "obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu".

Z této definice je zcela jasné, že do obálky budovy patří i kce mezi zónami.

Otázka:

Dovolím si Vás požádat o vyjádření k neshodě, kterou nám dala SEI v rámci kontroly. PENB zpracováváme pomocí programu ENERGIE. SEI nám vytkla, že v PENB nemáme v tabulce na na str. 12/20 vyplněnou potřebu energie pro osvětlení. Ale podle nás to program ani neumožňuje...