Vzhledem k tomu, že jsme na sociálních sítích zaznamenali různé šířící se konspirační teorie o tom, proč vycházejí podle nové vyhlášky horší výsledky potřeby tepla na vytápění, zařazujeme po čase opět náš retro občasník a připomínáme několik starších článků. 

Zvýšení vypočtené potřeby tepla na vytápění nesouvisí totiž v podstatě nijak s novou vyhláškou č. 264/2020 Sb. či s novou verzí programu. Ve skutečnosti je to důsledek zrušení normy EN ISO 13790 a zavedení nových výpočetních postupů podle EN ISO 52016-1, které proběhlo v ČR již v roce 2018. Specialisté, kteří drží rádi prst na tepu doby (pardon :-) a pořizují si včas nové verze SW (děkujeme :-), tuto nepříjemnou skutečnost zjistili již před více než rokem po zakoupení Energie 2019 - tedy prvního programu, který platnou EN ISO 52016-1 používal.

Otázka:

U stínění okolní zástavbou mi to ukazuje vykřičník, pokud zadám vzdálenost delší jak 50 m, a je u toho uvedeno, že program s ní bude AŽ NA VÝJIMKY počítat.

Můžu se spolehnout na to, že výpočet proběhne korektně, když zadám např. kopec, který je 300 m od objektu (jestli jsem to dobře pochopila, tak dle ČSN EN ISO 52016-1 se musí do výpočtu stínění zohledňovat i terén).

Otázka:

Ve vyhlášce 264/2020 Sb. v § 6 v odstavci 2, na konci písmene a) zmizelo oproti vyhlášce 78/2013 Sb. slovo „NEBO“.

Znamená to, že při změně budovy musí být nově VŽDY splněna primární energie z neobnovitelných zdrojů a průměrný součinitel prostupu tepla budovy, a k tomu NAVÍC musí být splněna:

- buď celková dodaná energie

- nebo součinitele prostupu tepla měněných konstrukcí a/nebo účinnosti měněných systémů?

Mění se tím tedy zcela dosavadní 3 možnosti hodnocení změn budov?