Otázka:

Zadali jsme tepelné čerpadlo pomocí výkonové křivky. Do protokolu k PENB se však tiskne tiskne do tabulky G sezónní faktor SCOP, který podle všeho výpočet nijak neovlivňuje.

SCOP ale ovlivňuje v tabulce uvedenou účinnost distribuce a akumulace tepla. Když jsme třeba zadali SCOP=2, tak se v tabulce G objevila účinnost 215 %:

Tabulka G v PENB

Prosíme o komentář.

V dalším čísle našeho RETRO občasníku se vracíme k zřejmě docela častému problému s hodnocením vzduchem chlazených kuchyní v občanských budovách při použití smluvního profilu užívání - soudě alespoň podle frekvence dotazů v posledním měsíci.

Inspirací byl následující dotaz:

Počítám kuchyni a jídelnu zdrav. areálu.

1) U zóny kuchyně nejsem schopen vložit hodnotu větracího vzduchu. Zona má 6600 m3. Při vložení skutečné hodnoty u doplňujících parametrů zony VZT 33 000 m3/h program napíše hlášku, že hodnota je nižší, než má být a dosadí tam sám cca 137 000 m3/h. Hledal jsem v programu, kde to opravit, nevím, nenašel jsem. Kromě toho hlásí, že jsem mimo meze 0; 100000 m3/h. Ale pro jakékoli zadané hodnoty pod 137 000 se hlásí červený vykřičník na kartě.

2) Po provedení výpočtu se po dokončení v okně zobrazí: Zadaná teplota vzduchu přiváděného systémem pro chlazení vzduchem je příliš vysoká. Co s tím, co je špatně zadáno?

Jak postupně přibývají zkušenosti s používáním hodinového modelu, objevují se různé nové a často dost překvapivé poznatky. Nečekaně často mají na výsledky vliv takové faktory, které byly u měsíčního výpočtu méně podstatné, až zanedbatelné.

O dopadu velkých vnitřních zisků u zón s malým počtem vnějších konstrukcí na výsledky hodnocení jsme na blogu už diskutovali. Snad ještě závažněji se může projevit zdánlivá maličkost, která by přitom s výsledky měsíčního výpočtového modelu prakticky nepohnula: zadání nulového odporu při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce.

Jak jsme tento týden zjistili kontrolou jednoho zaslaného zadání, právě nulová hodnota Rsi u plošně rozsáhlé střechy byla příčinou, proč potřeba tepla na vytápění vycházela u této budovy skoro stejná se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu i bez něj.

Otázka:

Mohl byste mi, prosím, stručně naznačit, jak se počítá prostup radiace zasklením s ohledem na měnící se solární geometrii po hodinách (změna úhlu dopadu)?

V softwaru se zadává buď součinitel celkové energetické propustnosti (1 hodnota pro kolmý dopad), nebo podrobnější popis zasklení (počet tabulí skla, poloha a druh pokovení). Liší se v těchto případech zohlednění změny úhlu dopadu přímé radiace v průběhu dne?

Otázka:

Ve výsledku výpočtu s hodinovým krokem vychází průběhy spotřeby energie na vytápění, tak že nerespektují Gaussovu křivku. Neodpovídají běžnému průběhu denostupňů. Ve výsledku je propad spotřeby v lednu a druhý peak v únoru.

Jsou tyto výsledky korektní? Případně čím jsou způsobeny?