Otázka:

Chtěl jsme se zeptat, zda je možný (metodicky akceptovatelný dle TNI 730331 a Metodických pokynů k Nové zelená úsporám 2013 ) celkový záporný účinek vlivu teplených vazeb při detailním zadání lineárních činitelů prostupu tepla.

Posuzuji objekt prvotně navržený dle PHPP vč. detailního zadání veškerých teplených vazeb (vysoce kompaktní tvar, velice pečlivě vyřešené veškeré detaily, vnější zateplení velké tloušťky ) a celkový účinek vazeb je mírně mínusový (cca 1-2% ). Dle TNI 730329 bylo možná zadat minimálně 0-lový účinek vyzeb. Platí takovýto limit i pro zadání dle vyhl o ENB 78/2013 Sb. ? V Metodických pokynech k Nové zelená úsporám 2013 jsme takový limit nezaznamenal.

Otázka:

Rád bych se zeptal na výpočet součinitele prostupu tepla stropu nad nevytápěným suterénem, respektive si nejsem jist zadáním součinitele přestupu tepla Rse na vnější straně konstrukce. Je správné zadat hodnotu Rse=0,17? (Předpoklad,že v suterénu bude výměna vzduchu k exteriéru 0,5 (těsná obálka,bez ventilačních otvorů).

v normě ČSN EN ISO 6946 jsem našel ,že Rse=0,04........(článek 5.2)....ale přeci to je hodnota pro venkovní prostředí, kde normálně "fouká".................v suterénu je výměna vzduchu jak jsem psal uvažovaná cca 0,5/hod.............tak já bych zadal pro konstrukci stropu nad suterénem (tepelný tok dolů) U= 1/(0,17+R+0,17).....stejně tak pro stěnu mezi nevytápěným suterénem a a vytápěným prostorem U=1/(0,13+R+0,13) ..........dělám chybu, nebo je to přípustné?

Otázka:

Řeším detail šikmé zateplené střechy u pozednice.
První problém byl s modelováním šikmé části, kdy jsem byl limitován max. počtem oblastí a okrajových podmínek.
Nevím, jaké je lepší řešení.
Nyní se mi zdá že namodelovaná délka šikmé části (b2) je malá a vliv tep. mostu pokračuje dále, než já jsem skončil.
Nevím, jestli je řešením šikmou část rozdělit na menší počet oblastí (obdelníků)... Nebo existuje jiné a elegantnější řešení, jak ty šikminy zadat.

ZOOM: Zadávání solárních kolektorů

Další detailní návod vysvětlující, jak zadávat celkem běžně se vyskytující kombinaci tradičního zdroje tepla (kotel) a solárních kolektorů, je určen především těm, kteří s užíváním programu Energie teprve začínají. Inspirací byl následující dotaz:

Dovolte prosím začátečnickou otázku. Když zadávám solární systém, tak vyplním jen charakteristiky na příslušné stejnojmenné kartě, zatímco na kartě "zdroje tepla" nevyplňuji nic ? Nevyplňuji tam žádný "solární" typ zdroje a jeho procento podílu na vytápění resp. ohřevu TUV?

K předchozí otázce ještě doplňuji, že se jedná o doplňkový solární systém, tedy jako druhý zdroj tepla. Hlavní zdroj tepla je plynový kotel pro vytápění i ohřev TUV. Ten samozřejmě na kartě "zdroje tepla" vyplním a nevím, jestli 100 procenty anebo menším podílem ? Tedy jestli se solár na kartě "zdroje tepla" nějak projeví a nebo ne ?

Když se o dodané energii na chlazení a energii odevzdané z budovy do okolí psalo na našem blogu poprvé, vzbudilo to tak malý ohlas (viz http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/dodana-energie-na-chlazeni-a-energie-odevzdana-do-okolniho-prostredi/), že jsem si na ten dávný příspěvek ani nevzpomněl... a nezařadil tudíž tento příspěvek hned do správného volného seriálu. Téma se ovšem stalo postupně asi natolik kontroverzním, že po 3 letech vzbudilo mnohem vzrušenější debatu. Na jejím začátku byl dotaz:

Když nyní program Energie prochází revizí, tak mne tak napadá, zdali je správné, že Energie nehodnotí energii okolního prostředí získanou tepelným čerpadlem pro chlazení.

Např. Mám-li v budově tepelné čerpadlo pro chlazení, tedy pro chlazení získávám energii okolního prostředí, pak se započítává pouze energie do tepelného čerpadla vložená (vesměs elektřina), mám-li však v budově tepelné čerpadlo pro vytápění, přípravu TV pak se získaná energie okolního prostředí započítává.