Otázka:

Posuzoval jsem standardní cihelnou stěnu tl. 600 mm opatřenou po obou stranách omítkou a na konci protokolu mně zarazila celoroční bilance vlhkosti:

Podle ČSN 730540 u této konstrukce vychází bilance vlhkosti záporná (u stěny tl. 450mm ještě násobně vyšší), což jak víme v reálu není, protože jsou stěny suché.

Otázka:

Chtěl bych vás požádat o vysvětlení problematiky "Roční nevyužitá produkce FVE podle vyhl. 264/2020 Sb. (§5, bod 2d)".

Snažím se u jedné pasivní budovy dosáhnout nulového standardu, ale díky tomuto "opatření" se mi to nedaří. Měl jsme za to že zjednodušeně čím víc panelů - tím víc odeslané energie do sítě a tím víc plus pro objekt.

Zajímalo by mě co ten odstavec ve vyhlášce přesně znamená, proč je výpočet (pozitivní přínos FVE) tímto způsobem omezen a případně jaké jsou vaše typy pro návrh FVE, případně kombinaci s technologiemi, aby to vycházelo pro budovu co nejlépe a bylo možné tento nulový standard splnit.

Během toulek po okrajích kdysi mohutného - i našeho - mocnářství narazí našinec nejen na pláže a davy turistů, ale i na pozoruhodně klidná místa s meditativní atmosférou, silnými vizuálními podněty (a klimatizací). Takové letně osvěživé zážitky nabízejí regionální muzea a galerie severní Itálie - i když slovo "regionální" není až tak úplně na místě. Galerie jsou to totiž docela rozsáhlé, umělecká díla mají často výbornou úroveň a jejich instalace snese srovnání s jakoukoli proslulejší galerií. Regionální jsou na nich vlastně jen vystavení umělci, pro českého turistu neznámí a o to víc lákající k objevování. A pokud je náš cestovatel ještě fanoušek umění 19. století, nemůže si dopřát větší dárek než návštěvu Musea Revoltella v Terstu.

Otázka:

V hodnocené budově je navrženo chlazení dvěma malými split jednotkami (každá o výkonu 2 kW, jsou jen v zasedací místnosti, jinak budova není chlazena). Ve stávající variantě jsme chlazení zadali tak, aby to dle nás odpovídalo celkové roční spotřebě dle našeho odhadu, a to „příkon x počet hodin x počet dní provozu“ (tj. 2 ks x 0,7 kW x 6 h x 60 dní = 504 kWh/rok. Ve výpočtu vyšlo 952 kWh/rok, což jsem nechal takto být jako na straně bezpečnosti. Tento výsledek je však velmi citlivý na zadávání konkrétních hodnot, a to především na vnitřní teplotu v letním období. Zadali jsme to tedy tak, aby to vyšlo pocitově správně. 

V rámci navrhovaných opatření jsme neprováděli žádné úpravy na kartách chlazení, přesto je energetická náročnost na chlazení v obou variantách (původní stav a doporučení) odlišná. Vzhledem k tomu, že jedno z opatření je i výměna oken (menší „Ug“ a současně menší „g“), tak jsem očekával, že potřeba chlazení bude menší... a ona je větší cca dvakrát. Jaká může být příčina?

TEORIE: Tajemné Ψ a jeho fyzikální význam

Lineární činitel prostupu tepla je jednou z nejzajímavějších stavebně fyzikálních veličin, i když to jeho málo nápadné jméno a stejně nenápadná základní definice nijak nenaznačuje. Ve skutečnosti bychom ho ale mohli bez přehánění nazvat chameleonem stavební fyziky - tak různé podoby na sebe může brát. Podívejme se na jeho fyzikální význam trochu blíže. Inspirací příspěvku byl následující dotaz:

Když se počítá lineární činitel rohu nezateplené stěny, např. cihla plná 450 mm, tak hodnota Ψ vyjde např. -0,900 W/mK. Když se počítá roh nové zateplené stěny, tak je ta hodnota např. 0,096 W/mK. Jaké je vysvětlení, že je ta nezateplená stěna "lepší"?