Otázka:

Rád bych se zeptal na možnost zadání volného chlazení (freecooling) do programu Energie. Aktuálně k problému přistupuji tak, že zvolím druhý zdroj chladu s patřičným pokrytím potřeby chladu a jemu přiřadím chladící faktor EER o hodnotě např. 1000000.

Je takovýto postup korektní (s ohledem na případná vnitřní omezení programu)?

Otázka:

Stavající slabě větraná střecha (skladba s nízkou vzduchovou dutinou a malou plochou provětrávacích otvorů v atikách) má být dle požadavku zateplena tak, aby její U byl pod doporučenou hodnotu normy. Původní asfaltová hydroizolace se dostává do pozice parozábrany a na masivní dodatečné tepelné izolaci horního pláště je navržena hydroizolační fólie. Původní otvory se uvažují zaslepit v rámci souběžného zateplení obvodového zdiva.

Po zadání konstrukce nového stavu skladby střechy (jako jednoplášť s uzavřenou vzduchovou dutinou) vychází minimální kondenzace buď ve vzduchové dutině nebo v textilii pod hydroizolační fólií. S přihlédnutím k malému množtví kondenzátu a kladné celoroční bilanci a k neúčasti dřevěných prvků ve skladbě střechy jsem se chtěl zeptat:

- zda je možné pro výpočet limitu max. množství kondenzátu (3% plošné hmotnosti materiálu) použít přilehlé vrstvy vzduchové dutiny ... do kterých se reálně bude kondenzát vsakovat (keramický panel nahoře alt. původní teplená izolace dole) ?

- nebo je nutné (doporučuje se) použít "expanzní trubičky" v pozicích původních odvětrávacích otvorů dutiny?

- pokud kondezace bude vycházet do textilie pod hydroizolační fólié ... nutno instalovat odvětrávací kloboučky v ploše hydroizolace?

- jsou tyto expanzních trubičky běžně na trhu a kdo je případně prodává / vyrábí ? O jejich použití jsem se dočetl v publikaci "Ploché střechy" - Grada 2009

- při zateplení jednoplášťové střechy s malými odvětrávacími otvory tepelné izolace (cca pruměru 50mm po 5m po obvodu střechy cca 500m2) ... doporučuje se použití expanzních trubiček alt. dočasné zachování odvětrávacíh otvůrků v řádu několik let pro urychlení odparu případné akumulované vlhkosti těchto vrstev před zateplením?

Otázka:

dostal jsem za úkol spočítat energetickou náročnost stáv.a zatepleného stavu předmětného osmipodlažního bloku 8c o 96b.j.ve 4sekcích kS   TO6B-OS.Mám navrhnout takový způsob a cenu komplexního zateplení,aby byt.družstvo dosáhlo na parametry dotace v programu A1 Zelená úsporám a mohlo si udělat představu o investičních nákladech.To co však řeším poprvé je značně zalomený tvar 4 sekcí bloku 8c a v této souvislosti mám na Vás následující prosbu:

Existují podmínky za kterých by se všechny 4 sekce mohly hodnotit  jako 1 celek v 1 "obálce"? Poznamenávám,že sekce D.Č.4 a 3 jsou odděleny dilatací a totéž je mezi D.Č.3 a 2.

Otázka:

Rád bych se zeptal na výpočet tepelné stability místnosti v letním období podle nově upravené ČSN 730540-2. Dle vašeho komentáře v časopisu Tepelná ochrana budov (č. 5/2011) jsem pochopil (nevím, jestli správně), že již nelze pro prokázání používat výpočet programem STABILITA, ale je nutné použít program SIMULACE. Chápu prosím tento postup správně - pro výpočet PENB?

Otázka:

- stávající stav: 3 podlažní RD, dvě nadzemní podlaží vytápěna, v suterénu  o celkové podlahové ploše 43,30m2 je vytápěna pouze 1 místnost plochy 9,40m2. Tyto údaje zadávám na fornulář "popis konstrukcí ve styku se zeminou - částečně či zcela nevytápěný suterén - podrobný výpočet."
- po úpravě: zatepluji stropní konstrukci mezi přízemím a nevytápěnou částí suterénu, tedy plochu 43,30 - 9,40 = 33,90 m2. Do uvedeného formuláře uvedu tedy nové hodnoty tepelného odporu stropní konstrukce a dále upravím podlahovou plochu na 33,90m2 - tedy plochu skutečně zateplovanou.
..kam zadat podlahu pod vytápěnou místností v suterénu 9,40m2?