Otázka:

Mám budovu rozdělenou na tři sekce jako samostatné výpočty o více zónách. Potřeboval bych sloučit tyto tři výpočty tak, aby se jednalo o jednu úlohu a vypočítat hodnocení dohromady.

Umí ENERGIE nějaký import již definovaných zón včetně všech konstrukcí apod. tak abych nemusel přepisovat vše manuálně?

Otázka:

Pokud se vnitřní konstrukce mezi zónami neprojeví v hodnotě průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy Uem a v referenčním UemR, jak uvádíte třeba v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/proc-nepatri-vnitrni-konstrukce-mezi-zonami-do-obalky-budovy-detailni-rozbor-s-prikladem/?srt=nejctenejsi, tak jak se tedy zohlední jejich kvalita v PENB?

Špatné izolační vlastnosti vnitřních stěn mají totiž určitě vliv na dodanou energii. Zvláště u průmyslových hal temperovaných na nezámrznou teplotu (5 st. C), ve kterých se nacházejí administrativní a hygienické vestavky vytápěné na 15 st. C a výše, je vliv konstrukcí mezi zónami na potřebu tepla na vytápění značný.

Otázky:

1) je pravda, že při zachování konstrukčního systému budovy včetně druhů navržených energetických systémů platí, že čím menší podlahová plocha, tím větší energetická náročnost na vytápění v přepočtu na plošnou jednotku? 

2) čím může být způsoben rozdíl pří výpočtu (programen Energie 2009) běžného objektu s jednou zónou, podlahovým vytápěním, stěnami Supertherm 440P+D včetně zateplení 10cm Orsil, základy izolovány 10cm Styrodur (dle doporučení ČSN 730540), který vychází EP,A kolem 150-160 kWh/(m2rok), souč.prostupu tepla obálky U,em kolem 0,31 W/(m2K) a při výpočtu podle prováděcí PD s PEN vypracovaný autorizovanou osobou - EP,A 96,9 kWh/(m2rok)? Rozdíl je jak v potřebě tepla na vytápění, tak u náročnosti osvětlení EP,L. Jde o kancelářské prostory, celkový příkon osvětlení je 2000W. Autorizované osobě vychází necelých 5 GJ/rok, což je 9,27 kWh/(m2rok), v programu Energie 2009 vychází 26 GJ/rok (50 kWh/(m2rok). Zdá se, že ani při zkoušení různých variant zadání klasifikační třídu "B" nelze u byť zatepleného objektu prakticky dosáhnout bez použití systém nuceného větrání a dalších zisků, např. solární energie aj. Součinitel tepelného prostupu "obálky" je od 0,25 (stěny), 0,20 (stropy) do cca 0,35 (zateplená střecha nad nevytápěným podkrovím).

3) Je možné u běžně navrženého domu, podlahové plochy cca 150m2, sedlové střechy, nezatepleného podkroví, izolace stěn 10cm  a podlahovým topením dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu?

Otázka:

Dle TNI 73 0329 je nutno použít přesný výpočet dle ČSN EN ISO 13370 při výpočtu tepelného toku zeminou. Tento výpočet však vypočítává tepelný tok cca dvojnásobně horší, než-li v případě jednoduššího způsobu pomocí činitele teplotní redukce (ČSN 73 0540-3). Je to tak správně?

Otázka:

"Jak uvazovat pri vypoctu dle TNI* temperovanou garáž (10-16˚C) s vetranim bez rekuperace (ventilátor s termostatem)? Zbytek RD je vetran nucene s rekuperaci."

P.S.: pár námětů k programu:

- v kartě větrání VZT přidat pomocný výpočet objem. toku větracího vzduchu pomocí násobnosti výměny * celk objem větrané zóny ... při zpracování vyhodnocení v rámci studie objektu, kdy ještě není podrobný projekt VZT, by to pomohlo nasimulovat chování budovy

- při výběru materiálů z katalogu umožnit použití středního rolovacího tlačítka myši (platí i pro program Area a Teplo )

Vysvětlivky:

* výpočet dle TNI 73 0329 - (Technická normalizační informace): zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění - Rodinné domy; jednotný postup hodnocení RD ... dle přílohy A ČSN 73 0540-2:2007.