zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Podlaha - odskok

Kategorie » téma: Energie » 01 Zóny | Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén

12.06.2015 13.52 | Pavel Šála | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 27460x

Otázka:

Rád bych se zeptal, jakým způsobem mám v podrobném výpočtu podle EN ISO 13370 zohlednit případ podlahy, která je v rámci jedné zóny výškově odskočená, resp. jak zadat vnitřní stěnu přilehlou k zemině - viz zjednodušený obrázek.

odskok
odskok - schema

Otázka:

... prosím o kontrolu vstupních a vypočítaných hodnot v programu Energie 2009. Nejedná se samozřejmě o kontrolu ploch apod. U vyhovujícího standardu se chci zeptat na zadávání vnitřních zisků od osvětlení, ve výpočtu jsem zadal klasické žárovky a vyšla Energ. náročnost osvětlení za rok = 18 kWh/m2, při zadání úsporného osvětlení vychází Energ. náročnost osvětlení za rok = 4 kWh/m2, tento rozdíl mám tedy k dispozici abych splnil požadavek na (celkovou) měrnou  spotřebu energie EPa, která je pro RD = 142 kWh/m2. Zadáním klasických žárovek se blížím k hodnotě která vychází v nízkoenergetickém standardu dle TNI 73 0329, kde hodnota  Energ. náročnost osvětlení za rok  = 21 kWh/m2 (vychází z počtu osob).

Otázka:

Pracuji s Vaším programem Energie (verze 2009) a řeším školní areál, který zahrnuje více budov a propojovací chodby. Jak mám určit průměrný součinitel prostupu tepla?
Mám všechny budovy řešit jako jednu (jsou navzájem propojeny). Nebo mám řešit každou budovu zvlášť? U propojovacích chodeb (většinou prosklených) jen velmi těžko dosáhnu doporučené hodnoty Uem,rc. Pokud bych měl použít vážený průměr, jaký parametr mám zvolit jako váhu? A navíc mi chodby budou výsledek velmi ovlivňovat a bude tedy nutné ostatní budovy zateplit ještě vysoce nad doporučenou úroveň aby v celkovém váženém průměru bylo dosaženo doporučené hodnoty Uem,rc celého komplexu.

Zkoušel jsem také jednotlivé budovy zadávat jako samostatné zóny ale výsledek byl z hlediska tepelně technických vlastností neporovnatelně horší než když jsem vše počítal jako jeden objekt. Pro upřesnění dodávám, že chodby jsou vytápěné a uvažoval jsem ve všech budovách stejný režim užívání.

Otázka:

...prosím o výklad pojmu "celková podlahová plocha" uvedeného při zpracování PENB v Energii 2009.

... V jakém případě se uvažuje plocha pod vnějšími stěnami?

..výklad dle programu Energie 2009:

Celková podlahová plocha zóny je součtem podlahových ploch ve všech podlažích patřících do hodnocené vytápěné či chlazené zóny. Jednotka [m2].
-----------------------------
Podle zákona č. 406/2006 Sb. (par. 2, bod p) se celkovou podlahovou plochou rozumí podlahová plocha všech vytápěných podlaží vymezená mezi vnějšími stěnami (bez sklepů a sousedících nevytápěných prostor).

-----------------------------
TNI 73 0329 a TNI 730330 definují celkovou podlahovou plochu stejně, tj. jako celkovou vnitřní podlahovou plochu vytápěné části budovy, tedy opět plochu bez obalových konstrukcí.

-----------------------------
Vyhláška MVRR SR č. 625/2006 Z.z. definuje celkovou podlahovou plochu mírně odlišně. V par. 3, odst. 4 uvádí, že při stanovení celkové podlahové plochy se vychází z vnějších rozměrů budovy, přičemž se zanedbávají lokální vystupující konstrukce (sloupy, římsy, balkóny, lodžie, terasy). Do podlahové plochy se tedy podle vyhlášky 625/2006 Z.z. započítávají i plochy obalových konstrukcí.

-----------------------------
Celkovou podlahovou plochu zóny je nezbytné zadat nejen kvůli výpočtu tepelných zisků, ale i kvůli stanovení vnitřní tepelné kapacity zóny.

Otázky:

..obracím se na Vás s prosbou při výpočtu konkrétního bytového domu. Jde mi v zásadě si potvrdit rozdíl mezi výpočtem pro PENB a pro Zelená úsporám.

Bytový dům má 4 nadzemní podlaží (byty a schodiště), 1 podzemní podlaží (celoplošné, nevytápěné) – sousedí jednou štítovou stěnou s dalším (zrcadlovým) bytovým domem. Každý byt má vlastní systém vytápění (není centrální kotelna)!

Úvodem pomíjím fakt, že PENB počítám dle vyhlášek MPO a ZÚ dle TNI.

1) V PENB bych každý byt samostatně pokládal za jednu vytápěnou zónu, schodiště a suterén by byly nevytápěným prostorem – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

V ZÚ pokládám všechny byty (i přes autonomní vytápění) za jednu celkovou vytápěnou zónu, schodiště a suterén pokládám za nevytápěné prostory – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

2) V PENB bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům (vytápěnou část) pokládal za další jednu vytápěnou zónu (rozdíl teplo 10st.C), styk nevytápěných prostor bych ve výpočtu zanedbal (nepředpokládá se přenos tepla).

V ZÚ bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům uvažoval jako nevytápěný prostor a v v oddílu Nevytápěné prostory bych zaškrtl políčko „neprovádět podrobný výpočet dle ČSN EN ISO 13789“ a doplnil činitel teplotní redukce (např.0,29)

3) V obou případech vycházím z vnějších rozměrů konstrukcí, v obou případech je exponovaný obvod podlahy obvod domu mínus společná stěna se sousedním bytovým domem. Položku exponovaný obvod podlahy však nevyužiji, protože suterén budu počítat v části Nevytápěné prostory (zvyk). V obou případech u nevytápěného suterénu zanedbám vliv zeminy, měl bych být na straně bezpečnosti.

Prosím o kontrolu správnosti výše uvedených úvah.

< 1 2 3 4 Stránka 5 6 7 8 9 10 .. 22 >