Otázka:

Chtěl bych se zeptat na následující. Vytvářím průkaz pro polyfunkční budovu - v 1.patře jsou kanceláře a obchody, v ostatních vyšších patrech jsou byty. Celá budova má jeden společný zdroj tepla - výměníkovou stanici napojenou na horkovod. Kanceláře mají odlišný režim vytápění než byty (přes noc a o víkendu počítám vnitřní teplotu 16 stup., přes den 20 stup.), takže je modeluju jako samostatnou zónu. Mám tento režim počítat ve formuláři přerušované vytápění, i když o přerušované vytápění ve skutečnosti nejde ? Nejsou tam také žádné délky trvání zátopu ap. (v pondělí někdo přijde a na termostatické hlavici nastaví 20 stup., zdroj ale díky bytům jede neustále).

Otázka:

Pracuji s Vaším programem Energie (verze 2009) a řeším školní areál, který zahrnuje více budov a propojovací chodby. Jak mám určit průměrný součinitel prostupu tepla?
Mám všechny budovy řešit jako jednu (jsou navzájem propojeny). Nebo mám řešit každou budovu zvlášť? U propojovacích chodeb (většinou prosklených) jen velmi těžko dosáhnu doporučené hodnoty Uem,rc. Pokud bych měl použít vážený průměr, jaký parametr mám zvolit jako váhu? A navíc mi chodby budou výsledek velmi ovlivňovat a bude tedy nutné ostatní budovy zateplit ještě vysoce nad doporučenou úroveň aby v celkovém váženém průměru bylo dosaženo doporučené hodnoty Uem,rc celého komplexu.

Zkoušel jsem také jednotlivé budovy zadávat jako samostatné zóny ale výsledek byl z hlediska tepelně technických vlastností neporovnatelně horší než když jsem vše počítal jako jeden objekt. Pro upřesnění dodávám, že chodby jsou vytápěné a uvažoval jsem ve všech budovách stejný režim užívání.

Otázka:

Zajímalo by mě, jak se "chová" ve výpočtu v Energii (2010) následující situace: Mám dvě zóny, jednu (zóna A) vytápěnou na 20°C, druhá je pouze temperovaná na 10°C (zóna B), potřebuji provádět výpočet vč. jejich propojení a posouzení vzájemné výměny tepla. V reálném stavu je třeba přímo vytápět zónu B pouze cca dva nejchladnější měsíce v roce, zbytek otopného období je zde teplota již dostatečná díky teplu ze zóny A. A nyní: Je výpočet tepelných toků v zóně A i po zbytek otopného období (nebo dokonce roku!) počítán, jako by v sousední zóně bylo těch 10°C?

Otázky:

..obracím se na Vás s prosbou při výpočtu konkrétního bytového domu. Jde mi v zásadě si potvrdit rozdíl mezi výpočtem pro PENB a pro Zelená úsporám.

Bytový dům má 4 nadzemní podlaží (byty a schodiště), 1 podzemní podlaží (celoplošné, nevytápěné) – sousedí jednou štítovou stěnou s dalším (zrcadlovým) bytovým domem. Každý byt má vlastní systém vytápění (není centrální kotelna)!

Úvodem pomíjím fakt, že PENB počítám dle vyhlášek MPO a ZÚ dle TNI.

1) V PENB bych každý byt samostatně pokládal za jednu vytápěnou zónu, schodiště a suterén by byly nevytápěným prostorem – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

V ZÚ pokládám všechny byty (i přes autonomní vytápění) za jednu celkovou vytápěnou zónu, schodiště a suterén pokládám za nevytápěné prostory – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

2) V PENB bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům (vytápěnou část) pokládal za další jednu vytápěnou zónu (rozdíl teplo 10st.C), styk nevytápěných prostor bych ve výpočtu zanedbal (nepředpokládá se přenos tepla).

V ZÚ bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům uvažoval jako nevytápěný prostor a v v oddílu Nevytápěné prostory bych zaškrtl políčko „neprovádět podrobný výpočet dle ČSN EN ISO 13789“ a doplnil činitel teplotní redukce (např.0,29)

3) V obou případech vycházím z vnějších rozměrů konstrukcí, v obou případech je exponovaný obvod podlahy obvod domu mínus společná stěna se sousedním bytovým domem. Položku exponovaný obvod podlahy však nevyužiji, protože suterén budu počítat v části Nevytápěné prostory (zvyk). V obou případech u nevytápěného suterénu zanedbám vliv zeminy, měl bych být na straně bezpečnosti.

Prosím o kontrolu správnosti výše uvedených úvah.

Otázka:

Mám dotaz ohledně konstrukce mezi vytápěným prostorem a nevytápěným suterénem:

Plocha věnce

Kam mám zadat správně plochu této konstrukce? V našem případě se jedná o 0,3 x obvod budovy...