O podlahách na zemině s větranými vzduchovými vrstvami vytvořenými tvarovkami typu Iglu jsme už na blogu několikrát diskutovali. Po čase se k tomuto tématu vracíme, ale tentokrát více z hlediska modelování těchto konstrukcí do výpočtu energetické náročnosti budovy.

A jako bonus přidáváme komentář k hodnocení podlah na zemině s odvětraným podložím coby protiradonovým opatřením. Inspirací pro článek byl následující dotaz:

Hledal jsem u Vás na forum jak dobře zadat u rekonstrukce provetravanou podlahu systemu iglu a našel jsem jen z roku 2018 kde jste radil stranu bezpečnou a to je venkovní prostor.

Neposunuli jsme se za tech par let k nějakému jinému řešení?

Jde především o to jaké použít Un20. Pokud máme rekonstrukci, tak dostat se na doporučenou hodnotu 0,16 v podlaze je dost problém, a technicky to tak ani nebude. Našel jsem ještě u Vás v Energii možnost zadání podlahy nad průlezným prostorem, je v podstatě toto nejlepší varianta použití? A mohu v tomto případě zadat Un20 = 0,45?

Ještě mne napadlo, pokud řešíme takto větranou podlahu, v čem se toto liší od odvětrávaného podloží proti radonu, které má dnes 90% projektů pro novostavby?

Otázka:

Chtěl bych se zeptat, jestli je ve výpočtu Energie 2023 u tepelné ztráty zeminou uvažováno s teplotou zeminy.

Máme zde příklad, kde se jedná o cca 56 000 m2 průmyslovou halu, vnitřní návrhová teplota je 5 °C, report z Energie ukazuje tohle: Teplota virtuální vrstvy zeminy:    od 5,6 do 10,5 °C

Avšak měrný tok zeminou Ht,g je stejně 3101,5 W/K.

Kde se tento tok bere, jestliže je virtuální teplota zeminy vyšší než vnitřní návrhová teplota, navíc se jedná o velkou plochu, tudíž tepelná ztráta zeminou bude minimální (díky principu tepelného toku do zeminy -> střed haly nevychladne).