zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Výpočet parametrů podlahy na zemině

Kategorie » téma: Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén

14.04.2013 10.00 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 16396x

Otázka:

Stále mi nevychází ručním výpočtem hodnoty Hg podle ČSN ISO 13370, v programu Energie jsou vždy nižší než podle zadání vzorce pro podlahu na terénu, tak prosím poraďte.

Podlahová plocha

Kategorie » téma: Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén

14.04.2013 09.51 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 14233x

Otázka:

Dobrý den, používám Energii 2013 a již ve druhém výpočtu mi nesedí podlahová plocha. Při zadání podlahové plochy do vytápěného suterénu, podlahy na zemině a podlahy nad exteriérem (průjezd) nesedí finální součet ploch. Když např. sečtu všechny zadané plochy, dostanu výsledek 71,3m2, program ale ukazuje 89,3m2. Můžete mi prosím poradit, jak je to možné? Zadání jsem několikrát kontroloval. Děkuji

Jak postupně přibývají zkušenosti s používáním hodinového modelu, objevují se různé nové a často dost překvapivé poznatky. Nečekaně často mají na výsledky vliv takové faktory, které byly u měsíčního výpočtu méně podstatné, až zanedbatelné.

O dopadu velkých vnitřních zisků u zón s malým počtem vnějších konstrukcí na výsledky hodnocení jsme na blogu už diskutovali. Snad ještě závažněji se může projevit zdánlivá maličkost, která by přitom s výsledky měsíčního výpočtového modelu prakticky nepohnula: zadání nulového odporu při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce.

Jak jsme tento týden zjistili kontrolou jednoho zaslaného zadání, právě nulová hodnota Rsi u plošně rozsáhlé střechy byla příčinou, proč potřeba tepla na vytápění vycházela u této budovy skoro stejná se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu i bez něj.

Otázka:

Podle příspěvku z jara 2018 se podle platné EN ISO 10211-1 již při výpočtu lineárního činitele prostupu tepla u základu nenahrazuje základ a tepelná izolace zeminou, ale ponechávají se původní materiály.

Výsledný lineární činitel spočítaný podle metodiky z revidované normy tedy nezohledňuje přídavnou izolaci u základu. 

Jak s tímto pracovat ve vazbě na zadávání lineárního činitele do Energie?

O podlahách na zemině s větranými vzduchovými vrstvami vytvořenými tvarovkami typu Iglu jsme už na blogu několikrát diskutovali. Po čase se k tomuto tématu vracíme, ale tentokrát více z hlediska modelování těchto konstrukcí do výpočtu energetické náročnosti budovy.

A jako bonus přidáváme komentář k hodnocení podlah na zemině s odvětraným podložím coby protiradonovým opatřením. Inspirací pro článek byl následující dotaz:


Hledal jsem u Vás na forum jak dobře zadat u rekonstrukce provetravanou podlahu systemu iglu a našel jsem jen z roku 2018 kde jste radil stranu bezpečnou a to je venkovní prostor.

Neposunuli jsme se za tech par let k nějakému jinému řešení?

Jde především o to jaké použít Un20. Pokud máme rekonstrukci, tak dostat se na doporučenou hodnotu 0,16 v podlaze je dost problém, a technicky to tak ani nebude. Našel jsem ještě u Vás v Energii možnost zadání podlahy nad průlezným prostorem, je v podstatě toto nejlepší varianta použití? A mohu v tomto případě zadat Un20 = 0,45?

Ještě mne napadlo, pokud řešíme takto větranou podlahu, v čem se toto liší od odvětrávaného podloží proti radonu, které má dnes 90% projektů pro novostavby?

< 1 .. 22 23 24 25 26 Stránka 27 28 >