ZOOM: Modelování dvou navazujících nevytápěných prostorů

V dalším detailním návodu se podíváme na to, jakým způsobem lze při výpočtu energetické náročnosti budovy zohlednit celkem časté dispoziční uspořádání bytových domů v ČR s nevytápěným suterénem a s byty kolem nevytápěného schodišťového prostoru. Inspirací byl následující dotaz:

Stále se setkávám při řešení PENBu BD se stejnou konfigurací: BD má byty v nadzemních podlažích včetně 1.NP , průběžné schodiště ze suterénu až do posledního nadzemního podlaží a suterén přes celý půdorys objektu.

Byty modeluji jako jednu vytápěnou zónu, schodiště jako nevytápěný prostor (začínající na rozhraní stropu mezi suterénem a 1.NP a končící v posledním nadzemním podlaží) a suterén jako částečně či zcela nevytápěný suterén na formuláři pro konstrukce se zeminou.

Zajímalo by mě jak nejlépe namodelovat rozhraní v 1.NP mezi schodištěm a suterénem (byty a suterénem).

Otázka:

BD rozdělujeme na 2 zóny: z20-byty a z10 chodby, schodiště (často nepřímo vytápěná z BJ).

Co zadávat ve zdroji tepla? Do teď jsme zadávali stejný zdroj vytápění, což nám bylo vytýkáno.

V případě zadávání těchto prostor jako nevytápěných prostorů v dotačním programu, muselo by se navrhovat nesmyslné zateplení vnitřních k-cí. Kdybychom zase zadávali vše do jednéí zóny z20 s BJ, v mnoha případech bychom výsledek výrazně zhoršili.

Otázka:

Potřeboval bych vypočítat činitel b pro konstrukci u nevytápěného prostoru. Našel jsem příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/jak-vypocitat-cinitel-teplotni-redukce-pro-nevytapeny-prostor/#403, kde v komentáři diskutujete různé vztahy. Píšete, že pro nevytápěný prostor se má použít vztah

b = (Ti - Tu) / (Tim - Te),

do kterého mohu dosadit za Ti=20 C, za Tu=5 C (teplota v nevyt. prostoru), za Tim=20 C a za Te=-15 C, takže mi vyjde 0,429.

Jenže v Energii 2011 mám při výpočtu ochlazovaných konstrukcí v nápovědě napsaný vzorec, jak uvádí p. Šulc, tj.

b = (Ti - Te) / (Tim - Te).

Jak mám ale dosadit do toho vztahu? Když dám za Ti teplotu v nevytápěném prostoru 5 C, tak mi vyjde 0,571, což je pak skutečně (1-b) jak uvádí p. Šulc.

Myslím že vzniklo nedorozumění v tom že víše uvedený vzorec je uveden v položce „Nevytápěné prostory“, a vzorec uváděný panel Šulcem je uvedený v položce „Stěny a střecha“ a tam skutečně „b“ = (1-b). Většinou jsem se setkal s tím, že přes tuto položku se zjednodušují výpočty pro ztráty do nevytápěných prostor.

Otázka:

..Jakým způsobem v programu ENERGIE zahrnout do výpočtu pro nově navrhované půdní byty:

a/ štítovou stěnu, která sousedí s nevytápěným půdním prostorem sousedního domu (o kterém nic nevím)

b/ podlahu nad posledním podlažím domu v kterém se realizuje půdní vestavba (jsou zde vytápěné byty)

Otázka:

SFŽP chce provést přepočet podlahové plochy u řadového RD. Stěnu k sousednímu RD máme zahrnutou do podlahové plochy, v duchu čl. 2.1.3., fond plochu požaduje bez této stěny.

Odpověď SFŽP: Změna TNI byla realizována proto, že původní ustanovení v TNI bylo v rozporu s ČSN EN ISO 13790. Plochu vnitřní oddělující stěny mezi objekty započtete do plochy pro výpočet měrné tepelné ztráty, neboť hranice zóny jde po "vnějším povrchu" konstrukcí tvořících obálku zóny. Do výpočtu potřeby energie na vytápění ale budete započítávat plochu mezi vnitřními povrchy konstrukcí tvořících obálku zóny, tudíž plochu stěny mezi dvojdomky či řadovými domy do plochy nezapočítáme. To samé platí pro stanovení podlahové plochy pro dotaci.

Požádám Vás o vyjádření.