zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Otázka:

Četla jsem zprávu na blogu ohledně nového ENEXu a NZÚ, že se budou nahrávat do xml i konstrukce.

Prosím jak postupovat, když doposavad jsem si skladby konstrukcí zpracovávala v Protechu a do ENERGIE přenášela pouze součinitele prostupu tepla U a do ENEXu vkládala do příloh TOB z Protechu. Bude toto možno i nadále a nebo mám smůlu a musím se naučit konstrukce v ENERGII?

Otázka:

Není mi jasné, co se přesně myslí větranou stěnou v programu Energie. Mají se na příslušný formulář zadávat dvouplášťové konstrukce s větranou dutinou?

Otázka:

Hodnotím budovu, v níž je podlahové vytápění v 1. NP nad nevytápěným suterénem, který je částečně nad terénem.

Pokud tomu dobře rozumím, tak se podlahové vytápění zohlední s pomocí formuláře "Podlahové vytápění", přičemž se ale současně zadá podlaha nad suterénem i běžným způsobem (jako by tam podlahové vytápění nebylo).

Jakým způsobem mám pak určit údaje, které je třeba zadat pro podlahové vytápění?

O zadávání přirážek na tepelné vazby a na tepelné mosty jsme před lety na našem blogu poměrně často diskutovali. Když se na toto téma objeví nový dotaz, určitě neuškodí si celý problém trochu připomenout - zvláště pak, když z našeho archívu vyplyne, že hlavní diskuse probíhaly už v dávném roce 2010!

Inspirací pro návrat do minulosti byl následující dotaz:


V Energii při výpočtu zadávám přirážku na ztráty jednotlivých zón (třeba 0,05). Je třeba tuto přirážku zadávat i v přípravné fázi výpočtu při výpočtu jednotlivých skladeb konstrukcí (podle u jednotlivých skladeb by měla být tím pádem přirážka 0)?

Jak postupně přibývají zkušenosti s používáním hodinového modelu, objevují se různé nové a často dost překvapivé poznatky. Nečekaně často mají na výsledky vliv takové faktory, které byly u měsíčního výpočtu méně podstatné, až zanedbatelné.

O dopadu velkých vnitřních zisků u zón s malým počtem vnějších konstrukcí na výsledky hodnocení jsme na blogu už diskutovali. Snad ještě závažněji se může projevit zdánlivá maličkost, která by přitom s výsledky měsíčního výpočtového modelu prakticky nepohnula: zadání nulového odporu při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce.

Jak jsme tento týden zjistili kontrolou jednoho zaslaného zadání, právě nulová hodnota Rsi u plošně rozsáhlé střechy byla příčinou, proč potřeba tepla na vytápění vycházela u této budovy skoro stejná se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu i bez něj.

< 1 2 3 Stránka 4 5 >