Otázka:

Rád bych se zeptal na Váš názor k zahrnutí či nezahrnutí elektrické energie a především potřeby teplé vody v případě, kdy jsou realizovány ve spotřebičích - prádelna v hotelu, myčky ve velkokuchyni. Směrná čísla dle ČSN EN 15316-3-3 zcela jasně uvažují i spotřebu teplé vody v prádelně - na pračky je ale připojena jen studená voda - jedná se v podstatě o technologickou spotřebu.

Otázka:

Rád bych se zeptal, jak výpočtově funguje zaškrtávátko v Energii "zóna je vytápěna otopnou soustavou s regulací". Proč (a jak) se tento fakt promítá do POTŘEBY tepla na vytápění (která by ze své definice vliv typu otopné soustavy podle mého názoru zahrnovat neměla)?

Otázka:

Hodnotím OÚ, kino, sál a restauraci, vše jedna budova, rozdělená na 4 zóny. Kino vytápěné 1x týdně, sál 1x za měsíc.
Převažující teplota kina a sálu je kolem 5°C (vážený průměr po časových úsecích. Průměrné U je tedy po redukcích poměrně vysoké a plášť vychází do B. Je tedy nutné hodnotit po jednotlivých zónách a ne jako celek. Je to tak?

Otázka:

Jakým způsobem se v Energii vypočítávají spotřeby pomocných energií Qaux při měsíčním výpočtu dle TNI 73 0330?

Pokud zvolím například centrální zdroj tepla, centrální nucené větrání a přípravu TV s cirkulací, bude celková potřeba pomocné energie na provoz zóny 230 kWh/bytovou jednotku za rok, při 10 bytových jednotkách tedy 2,3 MWh, z toho přesně dle TNI 730330 by to mělo být rozděleno takto:

potřeba pomocné energie na vytápění: 500 kWh
potřeba pomocné energie na větrání: 1500 kWh
potřeba pomocné energie napřípravu TV: 300 kWh

Ve výsledném protokolu jsou ale tyto výsledky výpočtu:

spotřeba pomocných energií na vytápění: 920 kWh
spotřeba pomocných energií na ventilátory: 920 kWh
spotřeba pomocných energií na rozvod TV: 460 kWh

Celkové součty jsou v pořádku, ale rozdělení neodpovídá...

Otázka:

V hodnocené budově je navrženo chlazení dvěma malými split jednotkami (každá o výkonu 2 kW, jsou jen v zasedací místnosti, jinak budova není chlazena). Ve stávající variantě jsme chlazení zadali tak, aby to dle nás odpovídalo celkové roční spotřebě dle našeho odhadu, a to „příkon x počet hodin x počet dní provozu“ (tj. 2 ks x 0,7 kW x 6 h x 60 dní = 504 kWh/rok. Ve výpočtu vyšlo 952 kWh/rok, což jsem nechal takto být jako na straně bezpečnosti. Tento výsledek je však velmi citlivý na zadávání konkrétních hodnot, a to především na vnitřní teplotu v letním období. Zadali jsme to tedy tak, aby to vyšlo pocitově správně. 

V rámci navrhovaných opatření jsme neprováděli žádné úpravy na kartách chlazení, přesto je energetická náročnost na chlazení v obou variantách (původní stav a doporučení) odlišná. Vzhledem k tomu, že jedno z opatření je i výměna oken (menší „Ug“ a současně menší „g“), tak jsem očekával, že potřeba chlazení bude menší... a ona je větší cca dvakrát. Jaká může být příčina?