Otázky:

1) je pravda, že při zachování konstrukčního systému budovy včetně druhů navržených energetických systémů platí, že čím menší podlahová plocha, tím větší energetická náročnost na vytápění v přepočtu na plošnou jednotku? 

2) čím může být způsoben rozdíl pří výpočtu (programen Energie 2009) běžného objektu s jednou zónou, podlahovým vytápěním, stěnami Supertherm 440P+D včetně zateplení 10cm Orsil, základy izolovány 10cm Styrodur (dle doporučení ČSN 730540), který vychází EP,A kolem 150-160 kWh/(m2rok), souč.prostupu tepla obálky U,em kolem 0,31 W/(m2K) a při výpočtu podle prováděcí PD s PEN vypracovaný autorizovanou osobou - EP,A 96,9 kWh/(m2rok)? Rozdíl je jak v potřebě tepla na vytápění, tak u náročnosti osvětlení EP,L. Jde o kancelářské prostory, celkový příkon osvětlení je 2000W. Autorizované osobě vychází necelých 5 GJ/rok, což je 9,27 kWh/(m2rok), v programu Energie 2009 vychází 26 GJ/rok (50 kWh/(m2rok). Zdá se, že ani při zkoušení různých variant zadání klasifikační třídu "B" nelze u byť zatepleného objektu prakticky dosáhnout bez použití systém nuceného větrání a dalších zisků, např. solární energie aj. Součinitel tepelného prostupu "obálky" je od 0,25 (stěny), 0,20 (stropy) do cca 0,35 (zateplená střecha nad nevytápěným podkrovím).

3) Je možné u běžně navrženého domu, podlahové plochy cca 150m2, sedlové střechy, nezatepleného podkroví, izolace stěn 10cm  a podlahovým topením dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu?

Další retro téma se týká způsobu využití výsledků z programu BilanceTC doc. Ing. T. Matušky, PhD v programu Energie, které se na našem blogu probíralo už jednou v roce 2014.

Návod, dostupný na adrese http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/uplatneni-vysledku-z-detailniho-hodnoceni-tepelneho-cerpadla-podle-tni-730351/ už ale bohužel poněkud zastaral, protože na jaře 2017 uveřejnil kolega Matuška na stránce http://users.fs.cvut.cz/tomas.matuska/?page_id=161 novou verzi programu na bilancování tepelných soustav s tepelnými čerpadly podle TNI 730351. Podívejme se, co je nového a jak je třeba postupovat nyní.

Otázka:

Hodnotíme RD, který bude vytápěn elektrokotlem, ovšem teplá voda bude připravována s pomocí tepelného čerpadla. TČ nebude tedy využito na vytápění.

Nevíme si rady, jak správně zadat tyto zdroje. Pokud totiž tepelné čerpadlo nezadám do záložky Zdroje tepla, pak nemůžu v záložce způsobu ohřevu TV zaškrtnout, že voda je ohřívána tepelným čerpadlem.

Jaký poměr tedy zadat mezi elektřinou a tepelným čerpadlem v záložce zdroje, tak aby to odpovídalo způsobu využití. Zatím jsme poměr dali 99% elektřina a 1% tepelné čerpadlo, ale nevíme jestli je tato úvaha správná.

Otázka:

...Prosím o popis - manuál převodu skladby konstrukcí z programu Teplo do programu Energie. Je-li možné - totéž k podlahovému topení, které je v nízkoenergetických objektech navrhováno. Domnívám se, že tepelný odpor konstrukce podlahy je v tomto případě počítán od tepelné izolace podlahy k hydroizolaci. Pokud je potrubí vkládáno do systémové tepelně izolační desky, pak by mělo být asi počítáno i s tloušťkou tepelné izolace, která se nachází pod potrubím (obvykle 2,0 - 2,5 cm).

Další otázka zní: jak uvažovat v administrativních budovách lokální ohřev teplé vody elektřinou? V mém případě se jedná o 4 tlakové ohřívače s příkonem 1,8 kW každého a 2 beztlakové ohřívače 2 kW každého. Stačí zadat součet 11,2 kW a že u ohřevu TUV chci počítat s primární energií?

V nepravidelném občasníku budeme připomínat některé závažné problémy, které jsme řešili na tomto blogu v minulosti. Snad to bude užitečné nejen pro naše začínající kolegy...

První retro téma se týká výpočtu referenční dodané energie na osvětlení u nebytových budov, které mně samotnému připomněla diskuse s Ing. Chmelou pod příspěvkem http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vliv-zmeny-osvetleni-na-vysledky-vypoctu-energeticke-narocnosti-budovy/#1023. Protože ale komentáře pod články na webu řada lidí zásadně nečte, tak je možné, že by její obsah trochu zapadl - a to by byla, myslím, škoda. Hlavní části diskuse proto přetiskuji v tomto samostatném článku.

O problému výpočtu referenční dodané energie na osvětlení se živě diskutovalo během roku 2013, tj. po vydání vyhlášky 78/2013 Sb., kdy se poměrně rychle ukázalo, že při hodnocení občanských a výrobních budov s vyšší požadovanou osvětleností (nad cca 100 lx) vycházejí pro příslušnou referenční budovu naprosto nerealisticky vysoké dodané energie na osvětlení... a následně pak i nerealisticky nízké dodané energie na vytápění. Hodnocená budova následně vycházela skvěle z hlediska osvětlení (třída A-B) a mizerně z hlediska vytápění (třída D-G).