Otázka:

Zpracovávám PENB pouze pro byt umístěný v polyfunkčním domě. Jak správně zadat ,,obálku bytu"?

Příklad - obvodová stěna bytu sousedící s vytápěnou částí domu. Stěna se má zadat do Energie jako Stěny a střecha? Když je za stěnou vytápěný prostor na stejnou teplotu, bude činitel b=0,0? Jaký zvolit správný součinitel Un,20?

V normě jsem odpověd nenašla, mám to uvažovat jako prostor s rozdílem teplot do 5°C?

Otázka:

Jedná se o koncové stěny bytových domů, které jsou od sebe odděleny dilatací.

To znamená, že stěna odděluje vytápěný prostor od prostoru (vzduchu) v dilataci a

pro tuto stěnu je nutno použít činitel teplotní redukce. Protože se tato kategorie v tabulce F.2 nevyskytuje, použil jsem výpočet z ČSN EN 12831 str. 19, vztah (6).

Příklad: uvažovaná teplota v dilataci Θu = - 3^oC, po dosazení do vztahu (6):

b_u = Θ _int,i – Θ _u / Θ _int,i – Θ _e = 20 - (-3) / 20 - (-15) = 0,657 ≈ 0,66

Je moje úvaha správná?

Otázka:

... dávám si dohromady podklady pro PENB a mám takové menší dilema, které bych s Vámi rád zkonzultoval. Jedná se o 8 podlažní bodové domy ve dvojicích, které jsou horizontálně posunuty. Mezi domy je dilatační spára v šířce 15 cm. V dilataci by měla být vložena tepelná izolace (alespoň podle PD, ale já pochybuji, že tam nějaká vůbec je a pokud je, pak nikdo neví v jakém stavu). Tato dilatace bude upravena nově - dle doporučených systémových řešení. Jedná se mi o to, s jakou teplotou uvažovat v dilatační spáře. Obvodový plášť je ze struskopemzobetonových panelů, varianta Nový Jičín. V této části nebude plášť zateplen, pro výpočet součinitele prostupu tepla jsem uvažoval s Lambdou 0,70 W/mK, protože teoreticky předpokládaná objemová váha nebyla nikdy o těchto blokopanelů dodržena. Jedna z variant je teplota vnějšího vzduchu, tzn. že bych to uvažoval tak, že vedle žádný dům není, stěna v délce dilatační spáry zůstane původní - bylo by to na straně bezpečnosti. Druhou možností je uvažovat s teplotou 0 až - 5 stupňů, protože teplo z bytů bude tuto dilatační spáru vyhřívat a teplota s výškou bude stoupat. Tato úvaha je ovšem ryze teoretická. Rád bych Vás poprosil touto cestou o Váš názor, a to jak k uvedenému součiniteli tepelné vodivosti, tak k teplotě v dilataci.

Po čase se vracíme k dalšímu problému, který jsme na našem blogu už diskutovali. Tentokrát byl inspirací pro článek dotaz:

Při zpracování PENB pro RD (budova je v původním stavu, konstrukce nejsou zatepleny, otvorové výplně nejsou vyměněny a zdrojem tepla pro vytápění jsou volně stojící kamna na dřevo) vychází dodaná energie na vytápění i v letních měsících (červen, červenec, srpen), tedy mimo topnou sezónu.

Dle protokolu je délka topné sezóny 365 dní. Profil užívání je RD bytová zóna, tedy ani tady moc parametrů ovlivnit nedokáži. Bohužel se mi nepodařilo přijít na to, proč to takto vychází.

Mohla bych se zeptat, čím je to způsobeno?

Otázka:

Místo "š" a "ž" mi to v celem programu dela divne znaky, pri pokusu o vytvoreni PENB mi to nahlasi ze chybi sablona PENB v adresari programu, nicmene kdyz se podivam do adresare programu tak tam ta sablona je.

Energii a Teplo provozuji pod WIn 7 home premium 32 bit ve virtualnim stroji na pocitaci Apple. Pred timto problemem jsem provedl reinstalaci systemu, jen jsem misto WInXP co jsem mel ve virtualnim stroji puvodne a kde vsechno super fungovalo nainstaloval modernejsi Win 7. Office mam take nainstalovane v nejnovejsi verzi. Diky za pomoc - podle meho nazoru bude asi problem s nazvem sablony, ktery je mozna trochu jinak nyni kodovan a energie si mysli ze tam ten soubor neni.