Zahájení prodeje nové verze programu Energie 2025 plánujeme na srpen 2024, abychom poskytli všem specialistům čas vyzkoušet si, jak budou vycházet posuzované budovy od 1. 9. 2024, kdy má začít platit již hotová novela vyhlášky č. 264/2020 Sb. I když ještě není známé číslo, pod jakým vyjde ve sbírce zákonů*, její text je již dostupný.

Změn v novele, na které musela nová verze programu Energie reagovat, je více. Jmenovat můžeme především zrušení omezení pro započítání vlivu elektřiny z FVE exportované do sítě při výpočtu primární energie, změnu způsobu určování energetické třídy pro chlazení u multifunkčních budov s obytnými zónami, možnost zvýšení průtoku větracího vzduchu u obytných zón, změnu řady referenčních parametrů (např. pro nucené větrání, úpravu vlhkosti vzduchu či osvětlení) a významné změny v hodnotách některých faktorů neobnovitelné primární energie (např. pro elektřinu ze sítě, exportovanou elektřinu, účinné soustavy zásobování tepelnou energií, odpadní teplo z technologie se zdrojem mimo budovu).

Kromě toho ale v Energii 2025 najdete mnoho dalších nových funkcí a možností – často přidaných na přání našich uživatelů. Jejich kompletní přehled je uveden dále v článku.

*) Aktualizace 23. 7. 2024: novela již byla vydána jako vyhláška MPO ČR č. 222/2024 Sb.

Od poslední aktualizace programu Energie sice neuplynulo mnoho času, ale přesto během tohoto týdne uvolníme aktualizaci Energie 2023.7, protože přináší naprosto zásadní zlepšení pro všechny uživatele, kteří jsou zvyklí zadávat stejné konstrukce (skladba, orientace, stínění) po částech, aby měli zadání přehlednější.

Jak už jsme vícekrát na blogu upozorňovali, velký počet konstrukcí v zóně výrazně zpomaluje výpočet, takže jsme před výše uvedeným postupem zatím důrazně varovali. Musíme na tomto místě poděkovat panu Ing. M. Handlířovi za zaslání inspirativního námětu, jak optimalizovat výpočet, aby byl rychlejší i s konstrukcemi zadanými po částech.

Výsledky optimalizace výpočtu jsou samozřejmě proměnné. Pokud nejsou v zadání žádné stejné konstrukce, tak se výpočet nijak nezrychlí. Pokud je ale zadán velký počet shodných konstrukcí (např. při zadání obalových konstrukcí po jednotlivých bytech), může být zrychlení výpočtu oproti dosavadnímu stavu až ohromující. U jedné z testovaných úloh (85 stěn a střech, 16 oken a 80 lehkých obvodových plášťů v 1 zóně) se doba výpočtu zkrátila z 13 h na pouhé 3 minuty (!). Věříme proto, že rychlé vydání takto užitečného update přivítáte.

Podrobnější přehled novinek v Energii 2023.7 najdete dále v článku...

Otázka:

Pracuji s Vaším programem Energie (verze 2009) a řeším školní areál, který zahrnuje více budov a propojovací chodby. Jak mám určit průměrný součinitel prostupu tepla?
Mám všechny budovy řešit jako jednu (jsou navzájem propojeny). Nebo mám řešit každou budovu zvlášť? U propojovacích chodeb (většinou prosklených) jen velmi těžko dosáhnu doporučené hodnoty Uem,rc. Pokud bych měl použít vážený průměr, jaký parametr mám zvolit jako váhu? A navíc mi chodby budou výsledek velmi ovlivňovat a bude tedy nutné ostatní budovy zateplit ještě vysoce nad doporučenou úroveň aby v celkovém váženém průměru bylo dosaženo doporučené hodnoty Uem,rc celého komplexu.

Zkoušel jsem také jednotlivé budovy zadávat jako samostatné zóny ale výsledek byl z hlediska tepelně technických vlastností neporovnatelně horší než když jsem vše počítal jako jeden objekt. Pro upřesnění dodávám, že chodby jsou vytápěné a uvažoval jsem ve všech budovách stejný režim užívání.

Šestá bezplatná letošní aktualizace programu Energie bude již brzy umístěna na www.kcad.cz. Hlavní změny ve verzi 2015.6 souvisejí s revizí vyhlášky 78/2013 Sb. a se změnami v krycích listech 3. výzvy programu Nová zelená úsporám.

Program byl upraven tak, aby jím generovaný průkaz energetické náročnosti budovy byl v souladu s vyhláškou č. 230/2015 Sb., která začne platit od 1.12.2015. Doplněny byly rovněž krycí listy pro 3. výzvu dotačního programu Nová zelená úsporám (pro oblast A, B i C). Současně byly podle nových metodických pokynů aktualizovány nápovědy.

Přehled dalších novinek je uveden dále...

Otázka:

Chtěl jsem se zeptat, jak postupovat dle nové ČSN 730540-2 (dále jen "ČSN" ) při posuzování pasivních nebytových staveb v programu ENERGIE 2011. Konkrétně se mi jedná o administrativní budovu pro 40 osob (Ac dle TNI 586 m2) . V ČSN je na str. 41 napsáno že se mají použít "přiměřeně" informace z TNI 730330. 

Jedná se mi o to:

- zda použít výpočet dle TNI či dle vyhlášky o ENB 

- jak zadat klimadata, vntiřní zisky, intenzita osvětlení a větrání ... paušalně dle TNI či individuálně - volby výpočtu dle vyhlášky ENB s možností přiblížení se reálnému provozu  požadavkům např. hygieny atd. ?

- pokud by se postupovalo dle TNI (jak uvádí ČSN) tak pak nelze zadat chlazení, příprava TUV a pom. energie individuálně pro zhodnocení primární energie 

- s jakou podlahovou plochou uvažovat (dle TNI a nebo s nějakými redukcemi pdobně jako v PHPP)?

- jaké jsou požadavky na Uem (dle TNI ? alt. jen dle ČSN) 

- jaké možnosti výstupu z Energie (zatřízení a zhodnocení pasivity odbjetu dle ČSN ) je možné při výpočtu dle vyhl. je pak neaktivní zhodnocení en. náročnsoti (pasivity ) dle TNI. Při výpočtu dle TNI je objekt zatřízen mezi rodinné domy. 

P.S: Poznamenávám jen že administrativní budova je od obytných (modelovaných v TNI) odlišná zejména ve vnitřních ziscích (od PC, osob) a požadavcích na osvětlení  ... cvičně jsem budovu zadal dle TNI i dle vyhlášky .. výsledky se pak rozchází zejménma v měrné potřebě tepla na vytápění.

Podle TNI: Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:     12 kWh/(m2.a)

Podle vyhlášky: Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:  3 kWh/(m2.a)