U prutu průřezu třídy 1 a 2 zabezpečeného proti ztrátě stability při ohybu se ohybový moment na mezi kluzu vypočte ze vzorce:

Mpl,Rd = Wpl . fy / gamaM0

• Wpl je modul průřezu ocelového prvku
• fy je hodnota meze kluzu
• gamaM0 je součinitel materiálu

V bloku, který vytvoříme, budeme z nabídky vybírat třídu oceli a tloušťku prvku a dle toho se nám ve výpočtu upraví mez kluzu použitého materiálu. Hodnotu modulu průřezu Wpl zadáme do příslušné kolonky v panelu Properties.

Abychom se nezabývali pouze používáním constraints pro výpočty související se statikou stavebních konstrukcí, ukážeme si dnes jejich použití pro odlišnou oblast.

Norma ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv z ledna 2008 stanovuje mimo jiné i podmínky pro odvod spalin fasádou. Odvod spalin fasádou lze navrhnout jen u spotřebičů na plynná paliva v provedení B s hořákem s nuceným přívodem spalovacího vzduchu nebo s nuceným odvodem spalin a pro spotřebiče na plynná paliva v provedení C. U spotřebičů do jmenovitého výkonu 7 kW musí být dodržena vzájemní vzdálenost mezi vyústěními nejméně 2 metry ve vodorovném směru a nejméně 2.5 metru ve svislém směru. Vzdálenost od parapetu je minimálně 0.3 metru.

Použití Contraints v AutoCADu 2010 může mít nejrozličnější použití. V následujícím příkladu je ukázka výpočtu průřezových charakteristik obdélníkového průřezu.

Nodepad++, který lze stáhnout například z české slunecnice.cz dovede částečně rozeznat příkazy AutoLISPu. Jak je vidět z následujících obrázků poradí si více méně s funkcemi AutoLISPu. Problémy má již ale s VisualLISPem a ani příkazy DCL mu nejsou známé. Přesto může být někdy výhoda psát kód v Notepadu++, když nechceme spouštět celý AutoCAD. Notepad++ umí totiž mimo jiné i to, co nezvládá vestavěný editor Lispu v AutoCADu a to sice sbalovat a rozbalovat jednotlivé větve programu.

Structural Memebers v AutoCADu Architecture mají velmi široké použití. Jedna z nejčastějších konstrukcí, která se pomocí entit tohoto typu vytváří je krov. Napojování prvků mezi sebou lze provádět buď samostatným vkládáním řezných rovin, nebo pomocí příkazu Add Trim Plane či Miter. Ve druhém případě stačí vybrat rovinu nebo objekt, ke kterému se má konec prvku napojit a řezné roviny se vloží samy. Je to rozhodně jednodušší metoda, než prvně uvedená a to zvláště chceme-li, aby prvek končil řeznou rovinou skloněnou ve více než jenom směru. Typickým příkladem je napojené krokví lípnutím na nárožní nebo úžlabní krokvi.

Použijeme-li příkaz Add Trim Plane či Miter, změní se nám obyčejně u ořezávaného prvku hodnoty Start offset či End offset. Toto bylo až do verze ACA 2009 velkým problémem. Pokud jsme totiž chtěli k výkresu krovu udělat pomocí Property Set Definition i výkaz jednotlivých dřevěných prvků, vykazovali se délky prvků chybně. Délka prvku se totiž počítá jako vzdálenost mezi začátečním a koncovým bodem a neberou se v úvahu hodnoty Start offset a End offset. Pokud jsme chtěli tedy prvky krovu vykazovat bylo použití příkazů Add Trim Plane a Miter prakticky vyloučeno. Možno bylo maximálně pomocí vzorce pracujícího s délkou, Start a End offset se ke skutečné délce prvku dopočítat nebo přidávat, naklánět a odsazovat řezné roviny "ručně".

Ve verzi ACA 2010 přibyla u Structural Members nová automatická vlastnost Length Along Baseline, která vykazuje skutečnou délku. Nyní je tedy možné používat příkaz Add Trim Plane a Miter i ve výrobních výkresech krovu, kde je třeba provést přesný výkaz dřevěných prvků.