Právě dokončená nová verze programu Energie - verze 2013 - nabízí hlavně kompletní aktualizaci na novou vyhlášku MPO ČR č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, a to od zadávání a nápověd, přes výpočet a protokol o výpočtu až k vyhodnocení výsledků a vytvoření energetického průkazu.

V programu se ale objevuje i řada dalších novinek či změn. Jejich stručný přehled najdete dále v tomto příspěvku...

Otázka:

Kdy bude zpracována nová verze modulu "ENERGIE" dle nového zákona 318/2012 Sb. o hospodaření s energií?

A budou probíhat školení k této nové verzi "ENERGIE"?

Otázka:

Chtěl bych potvrdit logiku článku 5.2.9 nové ČSN 730540-2. Z normy logicky vyplývá, že POKUD podlaha v ploše nesplňuje z jakéhokoliv důvodu požadovanou hodnotu U (0.45), POTOM je možno použít náhradního kritéria ohledně tepelné ztráty vypočtené dle ČSN EN ISO 13370 (hodnota ztráty musí být menší, než ztráta podlahou s NORMOVOU hodnotou U a předpokládaným teplotním rozdílem (Ti-5°C)).

Jedná se mi o reciproční vztah - u menších staveb, které mají hodnotu Un vyhovující, nastává někdy situace, kdy ztráta dle ISO normy je vyšší než dle onoho zjednodušení s fixní teplotou v podloží. 

Chápu to správně, že kritérium ztráty se použije POUZE TEHDY, když je nemožno z technického či ekonomického hlediska splnit požadovanou hodnotu (např.rozlehlé haly)?

Otázka:

Pokud je střešní okno ve střešní rovině, která svírá s horizontem úhel, řekněme, 45°, určitě budou solární zisky tímto oknem větší než oknem o stejné ploše, ale ve stěně. Přitom v programu lze orientaci volit jen způsobem směr/horizont. Pokud mám střešní rovinu o malém sklonu, např 20-35°, používám volbu horizontu, jak ale správně postupovat u těchto vyšších úhlů?

A neprojeví se sklon i na součiniteli prostupu tepla střešního okna?

Otázka:

Rád bych se zeptal na základní problematiku tepelně technického výpočtu a to je použití „výpočtové“ hodnoty tepelné vodivosti. Jelikož je v krycích listech určených Zelené úsporám nesmyslně udáván součinitel prostupu tepla konstrukce, ze kterého sice lze tepelnou vodivost dopočítat ale výsledky jsou mnohdy naprosto rozhozené jeví se tedy asi jako nejlepší vycházet z charakteristické hodnoty dodávanými výrobci a tuto hodnotu upravit o vlhkostní koeficienty a stanovit tak výpočtovou hodnotu.

Pro výpočet této hodnoty jsem použil tohoto vzorečku : λu=λk.(1+z1.Zu(z2+z3)). Pro materiály na bázi expandovaného polystyrenu jsem obdržel hodnotu kolem 2%, pro minerální vlákna pak kolem 5-7% dle zabudování tohoto materiálu v konstrukci a vystavení vlhkosti. V teple jsem si všiml, že uvádíte hodnoty 2% pro EPS 10% pro minerální vlnu. Charakteristická hodnota pro EPS se pohybuje například u EPS 70F firmy Orsil na hodnotě 0,038 W/(m.K). Pokud tedy toto přenásobíme dostaneme pro EPS výpočtovou hodnotu tepelné vodivosti 0,039, u minerálních izolací je to pak kolem hodnoty 0,042-0,043. Je možné takto postupovat či stačí používat výrobcem deklarovanou hodnotu, která je u EPS i minerální vlny také 0,039W/(m.K)? Tyto hodnoty většinou odpovídají hodnotám ve Vašich knihovnách.

Za druhé bych se rád zeptal, jestli v souladu s ČSN EN ISO 6946 je opravdu při výpočtu možné zanedbat plastové kotvící prvky a součinitel prostupu stěny zateplený systémem ETICS tak nezatěžovat žádnou přirážkou na tepelné mosty? Je pak tedy zateplení v tl. 150mm na stěně z cihel CPP tl. 440 mm dostatečné když hodnota U vychází s výpočtovou hodnotou izolantu 0,039 W/(m.K) U=0,22 W/(m2.K)? Vím že nová platná verze TNI již umožňuje použít přesnou hodnotu přirážky na vliv bodových tepelných mostů, ze které pak toto potlačení plastových prvků vychází.

Posledním dotazem je zpřesnění popisu u přirážky na celkové tepelné mosty. Zde je uvedeno že hodnotu 0,05W/(m.K) je možné použít v případě kdy je izolace na většině plochy v neztenčené tloušťce. Toto ale třeba není někdy možné dodržet při zateplení střešní konstrukce a fasády kdy propojení izolantu vlastně ani není možné. Je pak použití této hodnoty vůbec opodstatněné?