ZOOM: Tvorba odběrové křivky elektřiny

Další detailní návod ukazuje způsob, jakým lze definovat vlastní odběrovou křivku elektřiny v případě, když typové diagramy dodávek elektřiny podle OTE a.s. neodpovídají dobře skutečnému odběru v budově. Inspirací byl následující dotaz:

Potřeboval bych kvůli dotacím NZÚ vypočítat využitelnost produkce fotovoltaiky v budově. Elektřina z FV je používána kromě jiného i na přípravu TV. Předdefinovanmé odběrové křivky ale neodpovídají známému odběru v budově, rád bych tedy nadefinoval křivku sám, ale nerozumím tomu, jak konkrétně postupovat a kde vzít maximální roční hodinový odběr.

Otázka:

Hodnotím celkem běžnou rekonstrukci RD, u které mne dost zarazily poměrně vysoké hodnoty potřeb energie na vytápění - přes 200 kWh/m2. To je určitě zcela nereálné - čekal bych hodnoty někde pod 30 kWh/m2, tak se dlouhodobě s podobnými zakázkami pohybujeme. 

Zvláštní je i graf s dodanými energiemi:

Nemůžu bohužel objevit, v čem je problém. Vše se mi zdá zadáno dobře. Prosím o kontrolu a komentář, děkuji.

Otázka:

Jsem studentem VŠ a píši diplomovou práci, do které potřebuji spočítat detaily základu (systém ELEGOHOUSE) a nejsem si jist hodnotou psí. Chtěl bych Vás velice poprosit o radu, zda to dělám dobře, protože nemohu nikde najít podobný případ.

Jako obvodový plášť mám použit KINGSPAN panel, tl. 200 mm, pak je 3 mm trapéz plech a pak mám vnitřní konstrukci (sádrokartonovou akustickou příčku). Jako podlaha je dlažba, pak dřevotříska. Zelený prvek je ocelová kostka kontejneru, stejně tak jako kovový rošt v podlaze, která je zateplena PUR pěnou. Pak už je pouze systém ELEGOHOUSE firmy CEMEX. Snažím se vypočítat psí, ale nejsem si jist, zda to mám správně.

Detail základu

Pro výše uvedený detail mi vyšly následující propustnosti. Pro prostředí s teplotou -13 C ... L=0,53926 W/mK, pro prostředí s teplotou 20 C ... L=0,15248 W/mK a L=0,38733 W/mK. Pro upravený detail bez stěny a základu mi vyšly propustnosti L=0,42685 W/mK (teplota -13 C) a L=0,42942 W/mK (teplota 20 C).

Udělal jsem tedy Psí=L - U.l - L2Dz, tedy Psí=0,53926 - 0,094*1 (U konstrukce je 0,094) - 0,42685 = 0,018.

Nejsem si však jist, zda používám správné L (je tam více hodnot), dále délka konstrukce nad podlahou je 1 m, ale nad terénem je 1,3 m (tak kolik zadat?) a dále co vše vymazat (základ a stěna), tak zda jsem to vymazal správně.

Otázka:

Obecně mi není moc jasné, pokud se v detailu vyskytuje okno, zda porovnávat výsledné spočítané psi s normovou hodnotou 0,1 nebo 0,6. Typický je případ nadpraží okna pod atikou střechy, kde se vyskytuje jak tepelná vazba stěna-atika, tak vazba stěna-okno. Z hlediska normy 730540-2, Tabulka 3a jsou v tomto detailu obě dvě varianty možné.

Další dotaz mám k detailu konzoly s napojenými okny:

Konzola s okny

Mohu celkové psi detailu spočítat jako L - Uw x L (propustnost - celkove U okna x součet délek obou oken a š. balkonové desky) ? V tomto detailu se objevuje pouze vazba balkon-okno, takže bych předpokládala porovnávat to s hodnotou 0,1.

A konečně k podobnému detailu:

Konzola s okny II

To je v podstatě stejný detail jako předchozí, ale dle mého názoru by se měl výsledek porovnávat s hodnotou 0,6. Celkové psi počítám jako L - Uw x l1 - Uw x l2 - Us (stěna) x l3 (propustnost - U okna1 x délka okna 1 - U okna2 x délka okna 2 - U stěny x délka stěny + š.balkonové desky).

Otázka:

Je prosím možné, že novostavba RD v Energii 2020.2 mi vyšla z hlediska primární energie do třídy D (méně úsporná), ale zároveň splňuje všechny tři požadavky podle 264/2020 § 6 ods. 1.?