zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Způsoby zadání částečného podsklepení do Energie: shrnutí možností
Kategorie » téma: Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor
27.09.2010 19.17 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 21833x
Otázka:
Dnes mi vrátili odborný posudek z SFŽP v rámci programu Zelená úsporám s tím, že jsem chybně stanovil tepelné ztráty zeminou (měrný tepelný tok zeminou) u částečně podsklepeného rodinného domu. Postupoval jsem v souladu s doporučením programu Energie 2010, kde píšete, že u částečně podsklepeného objektu je možné stanovit průměrnou hloubku pomocí váženého průmeru. Jelikož toto doporučení jsem v normě ČSN EN ISO 13370 nenašel, dovolím se zeptat, na jaké ustanovení uvedené normy se zde odvoláváte (pracovník SFŽP toto po mne požaduje)?
Dále se dovolím zeptat, pokud je tento postup možný, je správná i úvaha v tom, že součinitel prostoupu tepla podlahou resp. její odpor stanovím jako vážený průměr součinitelům resp. odporů podlah na zemině a nad nevytápěným suterénem (vážený průměr přes plochy)? Příp. jaký odpor u částečně podsklepených objektů se má dosazovat do výpočtu (není-li podlaha na zemině a nad suterénem totožná).
Společná stěna v řadové zástavbě - teplosměnná kce: ano, či ne?
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem | Energie » 10 Ostatní
29.09.2009 13.46 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 26327x
Otázka:
...dům v řadové zástavbě pro dotaci zelená úsporám. Objekt má 2 vnitřní stěny, které sousedí s dalšími vytápěnými zónami. Je možné do výpočtu vnitřní stěnu nezadávat (když není teplosměnnou konstrukcí)? Podobné dotazy jsou již na blogu, ale je možné toto aplikovat i pro hodnocení SFŽP (podle TNI 730330)?
Zadání nárazového provozu chlazení
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Energie » 01 Zóny | Energie » 06 Provoz zóny
17.02.2013 09.23 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 26043x
Otázka:
Hodnotím PENB pro administrativní budovu, která má ve 2. NP - kancelářích - instalovány klimatizační jednotky Toshiba, ale podle informací pracovníků jsou tyto jednotky využívány max. 5 - 10 dnů v létě ke chlazení, k vytápění vůbec. Podle mého názoru bych je do výpočtu EN nezahrnoval. Je můj názor správný?
PENB pro kotelnu
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Normy a vyhlášky
03.10.2014 11.09 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 23060x
Otázka:
Zajímalo by mne, jestli je třeba zpracovat PENB pro samostatně stojící kotelnu (dodává teplo pro nemocniční areál). V budově kotelny jsou jen 2 občasně vytápěné místnosti, roční spotřeba energie pro samotnou kotelnu je nižší než 700 GJ.
Lze považovat kotelnu za výrobní průmyslovou budovu se spotřebou nižší než 700 GJ a PENB tudíž nezpracovávat?
Jak zadat rozdílné měrné příkony ventilátorů pro větrání a pro teplovzdušné vytápění
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny
29.01.2014 18.36 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 19275x
Otázka:
V souvislosti s dotazem diskutovaným v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-ventilacni-jednotky-pro-vetrani-a-pro-teplovzdusne-vytapeni/ mne napadlo, jak by se dal zohlednit ve výpočtu případ, kdy je odlišný příkon pro ventilátory na větrání (např. centrální rovnotlaká jednotka) a pro vytápění (např. 4-trubkové fancoily).
Pokud jsem to dobře z odpovědi v http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-ventilacni-jednotky-pro-vetrani-a-pro-teplovzdusne-vytapeni/ pochopil, tak se měrný příkon ventilátorů bere jednotně pro větrání i pro vytápění. Specifické příkony ventilátorů centrální větrací jednotky a cirkulačních fancoilů se ale dosti liší primárně kvůli zcela odlišné tlakové ztrátě. Vzhledem k měsíčně proměnnému objemovému průtoku vzduchu si toto nelze ani bokem jednoduše spočítat.
Dá se to nějak řešit?
< 1 2 3 Stránka 4 5 6 7 8 9 .. 317 >