Otázka:

Dnes mi vrátili odborný posudek z SFŽP v rámci programu Zelená úsporám s tím, že jsem chybně stanovil tepelné ztráty zeminou (měrný tepelný tok zeminou) u částečně podsklepeného rodinného domu. Postupoval jsem v souladu s doporučením programu Energie 2010, kde píšete, že u částečně podsklepeného objektu je možné stanovit průměrnou hloubku pomocí váženého průmeru. Jelikož toto doporučení jsem v normě ČSN EN ISO 13370 nenašel, dovolím se zeptat, na jaké ustanovení uvedené normy se zde odvoláváte (pracovník SFŽP toto po mne požaduje)?

Dále se dovolím zeptat, pokud je tento postup možný, je správná i úvaha v tom, že součinitel prostoupu tepla podlahou resp. její odpor stanovím jako vážený průměr součinitelům resp. odporů podlah na zemině a nad nevytápěným suterénem (vážený průměr přes plochy)? Příp. jaký odpor u částečně podsklepených objektů se má dosazovat do výpočtu (není-li podlaha na zemině a nad suterénem totožná).

Otázka:

...dům v řadové zástavbě pro dotaci zelená úsporám. Objekt má 2 vnitřní stěny, které sousedí s dalšími vytápěnými zónami. Je možné do výpočtu vnitřní stěnu nezadávat (když není teplosměnnou konstrukcí)? Podobné dotazy jsou již na blogu, ale je možné toto aplikovat i pro hodnocení SFŽP (podle TNI 730330)?

Otázka:

Hodnotím PENB pro administrativní budovu, která má ve 2. NP - kancelářích - instalovány klimatizační jednotky Toshiba, ale podle informací pracovníků jsou tyto jednotky využívány max. 5 - 10 dnů v létě ke chlazení, k vytápění vůbec. Podle mého názoru bych je do výpočtu EN nezahrnoval. Je můj názor správný?

Otázka:

Zajímalo by mne, jestli je třeba zpracovat PENB pro samostatně stojící kotelnu (dodává teplo pro nemocniční areál). V budově kotelny jsou jen 2 občasně vytápěné místnosti, roční spotřeba energie pro samotnou kotelnu je nižší než 700 GJ.

Lze považovat kotelnu za výrobní průmyslovou budovu se spotřebou nižší než 700 GJ a PENB tudíž nezpracovávat?

Otázka:

V souvislosti s dotazem diskutovaným v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-ventilacni-jednotky-pro-vetrani-a-pro-teplovzdusne-vytapeni/ mne napadlo, jak by se dal zohlednit ve výpočtu případ, kdy je odlišný příkon pro ventilátory na větrání (např. centrální rovnotlaká jednotka) a pro vytápění (např. 4-trubkové fancoily).

Pokud jsem to dobře z odpovědi v http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-ventilacni-jednotky-pro-vetrani-a-pro-teplovzdusne-vytapeni/ pochopil, tak se měrný příkon ventilátorů bere jednotně pro větrání i pro vytápění. Specifické příkony ventilátorů centrální větrací jednotky a cirkulačních fancoilů se ale dosti liší primárně kvůli zcela odlišné tlakové ztrátě. Vzhledem k měsíčně proměnnému objemovému průtoku vzduchu si toto nelze ani bokem jednoduše spočítat.

Dá se to nějak řešit?