Vážení zákazníci,

s přechodem na novou Energii 2023 nebo 2025 je zřejmé, že výpočet s hodinovým krokem je náročnější na výpočetní výkon, než předchozí verze programu. Níže uvádíme několik možností, jak výpočet urychlit. (jde o stejné oblasti, které jsme si ukazovali na webináři na začátku února):

Pokud zkoušíte experimentovat s pomalejším výpočtem n-uzlovým hodinovým modelem, doporučujeme zadávat pro obalové konstrukce co nejméně extrémně tenkých vrstev (folie, hydroziolace, stěrky, nátěry).Tyto vrstvy nemají z hlediska výpočtu potřeb energie na vytápění a/nebo chlazení žádný význam, ale - jak jsme tento týden zjistili - mohou dosti významně rozhodit numerickou stabilitu výpočtu.

To, že má n-uzlový model občas potíže s numerickou stabilitou, jsme už na blogu vícekrát diskutovali. I to, že pro jejich spolehlivé odstranění by bylo nutné zkrátit výpočetní krok - a tím bohužel několikanásobně prodloužit výpočet. Po dalších zkušenostech doplňuji, že pokud je ve skladbě více velmi tenkých vrstev, musela by se pro spolehlivou numerickou stabilitu rozdělit na mnohem větší počet konečných prvků než dosud. Což opět není dost dobře prakticky možné kvůli dopadům na délku výpočtu.

Pokud tedy zadáváte do výpočtu skladby konstrukcí včetně všech tenkých vrstev (folií, parozábran, asfaltových pásů, separačních vrstev, stěrek, lepidel, nátěrů apod.), používejte prosím pro výpočet vždy přednostně 5-uzlový model.

Otázka:

Podle kolegyně bychom měli do kolonky jmenovitého měrného příkonu ventilátorů VZT jednotky zadávat daleko menší hodnoty, než to děláme. Zatím jsme vycházeli z max. příkonu ventilátorů a max. průtoku s tím, že je to pak přepočítané následně tím váhovým činitelem... to jsou hodnoty, které prokazatelně výrobce udává. On samozřejmě udává i např. příkon při nějakém nižším průtoku, ale ten se přeci může lišit od průtoku ve výpočtu...

Je někde vidět, jak je ten příkon pak přepočítáván, nebo to zadáváme špatně a má se to dělat jinak?

Výpočet energetické náročnosti s hodinovým krokem a zohledněním konkrétních zadaných skladeb a všech jejich vrstev (dále přesný výpočet) poskytuje sice obecně vzato přesnější výsledky než zjednodušený výpočet s 5-uzlovými modely neprůsvitných konstrukcí, ale má bohužel také několik nevýhod. Kromě delšího času výpočtu jde i o občasné problémy s numerickou stabilitou.

Pro zajištění numerické stability řešení soustavy rovnic při nestacionárním výpočtu se obvykle zkracuje výpočetní krok, k čemuž jsme zatím nepřistoupili, protože by to mohlo několikrát prodloužit již tak dlouhý výpočet. V programu je místo toho zabudována kontrola průběžných výsledků, která při evidentní odchylce od reálných teplot výpočet ukončí a upozorní uživatele, že by měl použít pro výpočet raději 5-uzlový model, který je podle našich dosavadních zkušeností z hlediska numerické stability bezproblémový.

V posledních dnech jsme ale bohužel zjistili, že zmíněná kontrola nemusí být vždy dostatečná. Budeme ji tedy dále upravovat a testovat. Než bude připraven update programu, doporučujeme dodržovat následující postup výpočtu:

Jak je mezi energetickými specialisty všeobecně známo, ukládá vyhláška MPO ČR č. 264/2020 Sb. povinnost použít od 1. 1. 2023 hodinový krok výpočtu pro stanovení celkové dodané energie u budov s chlazením, úpravou vlhkosti a výrobou elektrické energie (§ 4, bod 1 a § 12 vyhlášky).

Chlazení či úprava vlhkosti se sice u nás navrhují hlavně pro administrativní budovy, nemocnice a další nebytové stavby, ale návrh fotovoltaiky pro rodinné a bytové domy už není nijak výjimečný. Lze proto očekávat, že většina energetických průkazů bude muset být už v blízké době zpracována s hodinovým výpočetním krokem - o výpočtech pro dotační program NZÚ nemluvě.

Do ledna 2023 zbývají zhruba 3 měsíce, takže je nejvyšší čas na seznámení nejen s novým typem výpočtu a s jeho dopady na výsledky hodnocení, ale také s tím, jaké nové možnosti modelování a výpočetního hodnocení poskytuje.