zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Otázka:

Prosím o radu ohledně výpočtu tepelných vazeb u pasivního RD pro potřeby programu zelená úsporám.

Při zadání "přibližného vlivu tepelných vazeb 0,02" jsem schopen se dostat na hodnotu <= 20 kWh/m2 jen za cenu extrémních tlouštěk izolací. Proto chci do výpočtu zahrnout typické tepelné vazby. Zajímá mě, zda existuje nějaký katalog tepelných vazeb (všiml jsem si, že něco je pro Porotherm a KM Beta) nebo je nutné si vazby spočítat (pomocí Vašeho programu)? Můžete mi prosím doporučit, kterými vazbami je nutné se zabývat? (Jedná se o bungalov, stěny Ytong+KZS 180 mm, v podlaze 240 mm EPS,m stropy lehké +400 mm MV).

RETRO: Jak zadat zasklení při výpočtu 2D teplotního pole?

Kategorie » téma: Area

06.10.2017 19.43 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 47583x

Pokud se hodnotí dvourozměrné šíření tepla a vodní páry v detailech ostění, nadpraží a parapetů, je vhodné přizpůsobit míru podrobnosti modelu okna účelu výpočtu. Praktikům je dobře známo, že při výpočtu tepelných toků (tepelná propustnost, lineární činitel prostupu tepla) lze rám okna a zasklení modelovat celkem "hrubě", zatímco při výpočtu povrchových teplot je třeba výplň otvoru modelovat daleko podrobněji - ba dokonce zcela věrně skutečnosti, pokud je cílem stanovení povrchových teplot přímo na okně či dveřích.

Ať už je ale cíl výpočtu jakýkoli, vždy se musí zadat vlastnosti plynových výplní v zasklení. Stručně se tohoto problému dotkl i čtyři roky starý příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/izolacni-dvojsklo-ekv-lambda/?pg=8, ale možná bude užitečné podívat se na postup zadání znovu a podrobněji a přidat i trochu TEORIE ukazující, že vytvoření zjednodušeného modelu zasklení a celého okna nemusí být vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Příspěvek tak můžeme zařadit rovnou do dvou našich volných seriálů...

Otázka:

Zpracováváme PENB pro divadlo programem Energie 2013. V budově je vzduchotechnika, kterou se větrá, topí a také příležitostně chladí. V softwaru je tedy zadána VZT, chlazení je nastaveno na 2 dny v týdnu, ve zdrojích chladu je zadáno chlazení je zajišťováno VZT.

Ve vyhotoveném PENB na poslední straně však chlazení zcela chybí. V čem může být chyba?

Podlahová plocha v zadání tepelných ztrát

Kategorie » téma: Ztráty

19.07.2010 18.34 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 4 komentářů | Přečteno: 20905x

Otázka:

Dobrý den, mám dotaz na zadávání geometrie budovy v programu Ztráty. Jedná se o podlahovou plochu "A" v případě, že počítám tepelné ztráty pouze II.NP objektu (dle normy se tato hodnota používá při výpočtu ztráty konstrukcemi přilehlými k zemině), ale v mém případě konstr. k zemině přilehlé nejsou a nulovou hodnotu "A" nelze zadat. Zadává se tedy podlahová plocha vytápěných místností II.NP?

Otázka:

Rád bych se zeptal na Váš názor k větrání bytů pro potřeby energetického průkazu. Setkal jsem se s následujícím řešením (v Energii 2009):
Bytová zóna nebyla počítána jako přirozeně větraná, ale jako kombinace nuceného a přirozeného větrání. Nucené větrání byl určitý časový podíl větrání koupelen a wc. Zjednodušeně - v zóně je 10 koupelen, v každé je ventilátor s výkonem 100m3/hod. Tyto místnosti se používají cca 1hod denně tj. za tento časový úsek bude celá bytová zóna větraná 10*100=1000m3/hod. Tento přístup celkově dost zhoršuje měrnou ztrátu větráním..

< 1 2 3 4 5 Stránka 6 7 8 9 10 11 .. 318 >