Jak je mezi energetickými specialisty všeobecně známo, ukládá vyhláška MPO ČR č. 264/2020 Sb. povinnost použít od 1. 1. 2023 hodinový krok výpočtu pro stanovení celkové dodané energie u budov s chlazením, úpravou vlhkosti a výrobou elektrické energie (§ 4, bod 1 a § 12 vyhlášky).

Chlazení či úprava vlhkosti se sice u nás navrhují hlavně pro administrativní budovy, nemocnice a další nebytové stavby, ale návrh fotovoltaiky pro rodinné a bytové domy už není nijak výjimečný. Lze proto očekávat, že většina energetických průkazů bude muset být už v blízké době zpracována s hodinovým výpočetním krokem - o výpočtech pro dotační program NZÚ nemluvě.

Do ledna 2023 zbývají zhruba 3 měsíce, takže je nejvyšší čas na seznámení nejen s novým typem výpočtu a s jeho dopady na výsledky hodnocení, ale také s tím, jaké nové možnosti modelování a výpočetního hodnocení poskytuje.

Otázka:

... je možné v Energii 2009 nějak exportovat seznam konstrukčních prvků (okna, obvodové zdivo apod.) s  výpisem energetických toků těmito konstrukcemi (GJ, %)? Tyto údaje standardně v protokolu nejsou obsaženy a výpis konstrukčních prvků může být pro potřeby některých dotačních titulů vyžadován.

Otázka:

Jedná se o dřevostavbu, současná okna – 5-ti komorová plastová, zasklení U=1,1 W/m2.K

Zkusil jsem posoudit jaký vliv na energetickou náročnost objektu by mělo:

1. výmněna všech zasklení za sklo s hodnotou U= 0,6 W/m2.K(heat mirror) (to je maximální hodnota zasklení, které lze do těchto křídel osadit)

2. změna velikosti oken – zmenšení 6 ks francouzkých oken na jižní fasádě na okna s parapetem

Překvapivě, zmenšením oken měrná spotřeba vzrostla oproti původnímu stavu. Výměnou zasklení se stav zlepšil. V případě zmenšení zasklení je to způsobeno snížením tepelných zisků z důvodu zmenšení zasklení. Lze tento závěr vzít jako závazný? Tedy, že zmenšení zasklení, když stěna má hodnotu U=0,18 W/m2.K v podstatě zhorší energetickou náročnost objektu?

Našim čtenářům:

Pozorní čtenáři našeho blogu již určitě zjistili, že si jeho hlavní autor občas odporuje a po několika měsících sdělí překvapeným uživatelům něco trochu jiného, než tvrdil původně... a ještě to své původní tvrzení ani neopraví. Inu... nevěřte nikomu nad třicet.

Na jeden takový případ nás právě upozornil pozorný kolega a já to tímto napravuji... a samozřejmě se omlouvám, že jsem to neopravil už dávno.

Jedná se o výpočet lineárního činitele prostupu tepla v uložení stěny na základ u nepodsklepené budovy - tedy o zcela standardní a častý případ. Přesto lze v tomto výpočtu udělat zásadní chybu, kterou se mi bohužel povedlo v jednom ze starších příspěvků udělat také.

Pokud je tepelná izolace v podlaze umístěna nad úrovní okolního terénu, žádné problémy s výpočtem nevzniknou. Jinak je tomu ale v případě, kdy je tepelná izolace podlahy pod úrovní okolního terénu, tedy kdy detail založení stěny vypadá např. takto:

Základ stěny

V takovém případě je nutné postupovat opatrně...

Otázka:

V rádci pro vyhodnocení výsledků v Energii 2011 jsou jako typ budovy uvedeny dvě možnosti: obytná budova a nebytová budova. V jiných místech programu se ale objevují kategorie: nová obytná budova a ostatní budovy, které jsou podle mého názoru v souladu s novou ČSN 730540-2. Nejde o chybu?