ZOOM: Návaznost na TNI 730351

V detailním návodu se tentokrát podíváme na to, jakým způsobem lze zohlednit v Energii výsledky detailního hodnocení tepelného čerpadla podle TNI 730351. Inspirací byl následující dotaz:

Na webových stránkách doc. Matušky ze strojní fakulty (http://users.fs.cvut.cz/~matustom/) je k dispozici šikovný nástroj pro hodnocení tepelných čerpadel (http://users.fs.cvut.cz/~matustom/interval-TC_v3.xls). Je do něj sice nutné zadat poměrně dost údajů o samotném tepelném čerpadle, ale na druhou stranu spočítá sezónní topné faktory a množství energie, které je TČ schopné dodat na vytápění a na přípravu teplé vody.

Zajímalo by mne, jak použít výsledky z tohoto excelovského programu v Energii.

Otázka:

Dobrý den. Přidávám se k zástupu, který řeší PENB pro RD, který je závislý pouze na elektrické energii. Nebylo by k zamyšlení udělat nějakou změnu ve vyhlášce, když už to vypadá, že se bude měnit povinnost při prodeji a pronájmu. Jinak děkuji za veškeré odpovědi v celém blogu.

Otázka:

Při výpočtu povrchových či obecně teplot v programu area, jaká je orientační přesnost výpočtu? V řádech tisícin či setin?

TEORIE: Změny v EN 12831-1 "Výpočet tepelného výkonu"

Nová evropská norma EN 12831-1:2017 (v ČR platná od dubna 2018) byla oproti dosavadnímu znění poměrně zásadně přepracována.

Některé změny jsou spíše drobnější. Patří k nim upravené vztahy pro výpočet celkové tepelné ztráty budovy a její dílčí části (např. podlaží) a pro výpočet činitelů teplotní redukce. Ty nově vyjadřují nejen vliv teplotního rozdílu působícího na danou konstrukci (jako dosud), ale i vliv výšky místnosti, pokud překročí 4 m. Norma pro takto vysoké místnosti nově definuje výpočet průměrné vnitřní návrhové teploty a průměrné vnitřní povrchové teploty dílčích konstrukcí - a s pomocí těchto hodnot pak určuje jak činitele teplotní redukce, tak tepelnou ztrátu větráním...

Otázka:

Měl bych pár dotazů ohledně výpočtu propustnosti L v programu Area. Jedná se konkrétně o styk obvodové stěny a podlahy na zemině.

Jakým způsobem správně modelovat zadání (hlavně si nejsem jistý hranicemi detailu)? Jisté informace jsem nalezl v ČSN EN ISO 10211 a pár informací na internetu z článku ,,Lineární činitel prostupu tepla, Zbyněk Svoboda, Fsv, ČVUT". V normě je schéma, kdy hranice se uvažují 2,5b směrem od budovy a 2,5b směrem pod budovu, přičemž b je šířka podlahy budovy. Směrem do budovy se pak uvádí 0,5B´ nebo 4m. (B´= char. rozměr budovy).

Výška obvodové stěny, pokud jsem to správně pochopil, by podle ČSN měla být hw=1,0m. V článku pana Svobody je uvedena hodnota b=8,0m. Nicméně na konečný výsledek psí to mělo nepatrný vliv (pří modelování s b=1 a b=8m).

Dotaz zní, zda se do programu Area zadávají výše uvedené hodnoty, nebo zda postačí menší výřez. V zadání detailu mám pak obrovské plochy zeminy... Možná to má i vliv na přesnost výpočtu L?, když zadám tak obrovský výsek.

V příloze (resp. na blogu v záložce soubory) jsem umístil nascanované obrázky zadání, články v normě i článek pana Svobody, dále soubory z programu Area2010 a výpočet Lin.čin. psí v pdf. Chtěl bych se zeptat, zda jsem postupoval správně a došel i ke správnému výsledku.

Obdobný dotaz jsem našel na adrese: http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/linearni-cinitel-prostupu-tepla-psi-posouzeni-vypoctu/ Zde se mi právě zdá, že tzv. adiabatické hranice (řezové roviny detailu) byly voleny odlišně. Rovněž rozměr b=1,345 nevím z čeho vychází.