řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Energie 2015.4

Kategorie » téma: Stavební fyzika | Energie » Obecně

03.07.2015 15.02 | Pavel Šála | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 34874x

Aktualizovaná instalace Energie 2015.4 je k dispozici ke stažení na  www.kcad.cz . Novinky jsou podrobněji popsány v jednom z předchozích příspěvků.

Energie: certifikovaný software pod BREEAM

Kategorie » téma:

30.07.2015 10.22 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 29899x

S potěšením dnes přinášíme důležitou zprávu pro všechny specialisty, kteří se zabývají energetickým a environmentálním hodnocením budov BREEAM:

Začátkem tohoto týdne byl program Energie ve verzích 2013 až 2015 schválen v BRE (Building Research Establishment) jako uznaný software pro ČR a SR pro systém energetického a environmentálního hodnocení budov BREEAM INT NC 2013.

Informace o certifikaci je dostupná všem certifikovaným assesorům systému BREEAM.


Za účinnou pomoc s certifikací programu bychom rádi poděkovali panu Ing. Markovi Horákovi ze společnosti OBERMEYER ALBIS - STAVOPLAN s.r.o. a Ing. P. Kotkovi, PhD. a Ing. J. Antonínovi, PhD. ze společnosti EnergySim.

Otázka:

Počítám prostup tepla střešních bodových světlíků dle nově platné ČSN EN 1873 (5/2015), která v příloze D předepisuje postup pro výpočet součinitele prostupu tepla. Dříve se postupovalo dle ČSN EN ISO 10077-1,2 a světlíky se počítaly ve svislé poloze. Pro výpočty používám Váš software AREA 2011 (ne zcela, používám okrajové podmínky +20 °C a 0 °C).

Potíž byla mj. zejména u světlíků s podstavcem a tak vznikl rozsáhlý postup popsaný ve výše zmíněné normě. Zásadní změnou je, že se mají světlíky počítat ve vodorovné poloze. Nechtěla jsem tomu věřit a nevím, zda nedělám nějakou chybu, ale pro srovnání je zhoršení vlivem vodorovné polohy asi toto:

Jen samotná prosklená výplň s hodnotou Ug=1,1 ve svislé poloze má ve vodorovné poloze Ug=1,6-1,7 W/m2.K. Je to možné? To pak samozřejmě ovlivní i další konečné hodnoty. Toto nezanedbatelné zhoršení má na svědomí hlavně plynový prostor. Podle nové normy se zahrnují do plochy rámu také jeho boční strany, které jsou v kontaktu s vnějším prostředím. Ne úplně celé, dle geometrie rámu, ale ke zhoršení hodnoty dochází i zde. Okrajové podmínky, které se zadávají na detailu, také počítají s tokem tepla nahoru, čili další zhoršení, ale ne tak výrazné.

Až potud mají výpočty nějakou logiku. Potíž je v tom, že požadavek uvedený v ČSN 730540-2 …U ≤ 1,4 W/m2.K je na reálnou hodnotu poněkud přísný. Řekla bych, že byl přísný proto, že uvažoval vypočtenou nebo změřenou hodnotu ve svislé poloze, ve které vycházely světlíky naopak lépe, než ve skutečnosti.

Můžete mi prosím poradit? Chystají se nějaké změny v požadavcích ? Nebo jsem měla dále postupovat podle ČSN EN ISO 10077, kde je psáno, že výpočet se provádí pro svislou polohu?

Stavební fyzika funguje pod Windows 10

Kategorie » téma: Stavební fyzika

30.07.2015 11.19 | Pavel Šála | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 27876x

Programy Stavební fyziky 2011 a novější byly otestovány a bez problému fungují pod novým operačním systémem Windows 10.

Lze použít ovladač hardwarového klíče pro Windows 8.1, který máme ke stažení zde.

Pro Energii je pak potřeba instalovat free PDF prohlížeč z www.adobe.cz 

Jednoplášťová střecha s odvětrávacími kanálky

Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo

27.07.2015 21.10 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 23443x

Otázka:

Chtěl bych se zeptat na správný způsob zahrnutí vlivu provětrávacích kanálků ve skladbě stávajícího střešního souvrství panelového domu. Souvrství na panelu je tvořeno spádovou vrstvou z keramzitu (tl. ~250mm), heraklitovými deskami (35mm), foalbitem, rohoží KSD 400 (50mm) a dále vrstvami živičných a foliových izolací (v ploše je to různé dle různých historických oprav).

Ve vrstvě heraklitu jsou provedeny mezi deskami provětrávací kanálky šířky 40mm (plocha kanálků tvoří cca 10% plochy střechy) s vyústěním do obvodového kanálu vedeného kolem atiky, který je odvětraný malými otvory skrz atiku (á 1200 mm, průměr 40mm, plocha je ještě zmenšená kovovou síťkou proti ptákům).

Plocha odvětrávacích otvorů vychází cca 225 mm2/m2 plochy střechy. Dle normy ČSN EN ISO 6946 (nic bližšího této problematice jsem nenašel) by se mělo jednat o nevětranou vzduchovou vrstvu (do 500 mm2 větracích otvorů/m2 střechy). Norma se sice týká celoplošné vzduchové vrstvy, ale tím, že se jedná pouze o kanálky, které představují mnohem větší odpor pro proudění vzduchu, by se měl vliv provětrávání logicky ještě výrazně snížit. Dle mého závěru by tedy mělo být zcela korektní při výpočtu v Teple pouze zohlednil vliv odvětrávacích kanálků pomocí ekvivalentní tepelné vodivosti vrstvy heraklitu nebo zjednodušeně pomocí přirážky Delta U (výpočet dle poměru plochy heraklitu a kanálků jako nevětraná vzduchová vrstva příslušné tloušťky). Je to takto správně?

< Stránka 1 2 >

Související weby:

www.kdata.cz - CAD software

www.kcad.cz - Stavební fyzika

www.datasystem.cz - Primární data

Stavební fyzika » Aktuality

29.10.2024 10.25 » Energie 2025.2 připravena

 Na kcad.cz je umístěna aktualizace Energie 2025.2

06.08.2024 14.55 » Energie 2025 a Basic

Energie 2025 je uvolněna k prodeji na www.kcad.cz, včetně volitelné varianty Energie Basic.