Kromě detailních testů přesnosti výpočtu potřeb energie podle ASHRAE 140 provedených už před delší dobou jsme minulý týden porovnávali (jistě jen zběžně, času na rozsáhlejší testy není bohužel dostatek) rychlost výpočtu v Energii 2023 a v renomovaném a celosvětově používaném simulačním programu DesignBuilder.

Rozsah výpočtu parametrů budovy v programu DesignBuïlder je sice mírně větší, ale na druhou stranu zas nepočítá hodnocenou budovu 2x (hodnocená + referenční) jako Energie.

Rychlost výpočtu byla - při použití 5-uzlového modelu v Energii - srovnatelná. Například u jednozónové budovy s 5 obalovými konstrukcemi a 4 okny trval výpočet v DesignBuilderu 22 s a v Energii 13 s. Pětizónový model se stejným počtem konstrukcí v každé zóně trval v Energii 59 s, zatímco v DesignBuilderu 1 minutu 2 s.

N-uzlový model byl v Energii samozřejmě pomalejší, ale nikoli nějak výrazně (pět zón za 1 minutu 6 s).

Otázka:

Vyhláška č. 264/2020 Sb. požaduje výpočet s hodinovým krokem pouze pro specifikované případy (v budovách nebo zónách s chlazením, úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie). Podle mého názoru tedy není důvod v ostatních případech nevyužít měsíční krok výpočtu.

V této souvislosti bych tedy měl několik dotazů:

- Energie 2023 umožňuje výpočet pouze v hodinovém kroku (alespoň jinou volbu jsem nenašel). Nevím, jestli je to schůdné, ale bude někdy umožňovat i původní měsíční krok, nebo je výpočtová metoda natolik neslučitelná, že to nebude možné?

- Pokud tato možnost nebude, bude dále paralelně udržována metodika umožňující měsíční krok, tedy např. Energie 2021. Jak se bude v budoucnu řešit například příklad revize PENB zpracovaného před 31.12.2022. Osobně jsem se setkal s případy, kdy bylo nutno vstoupit do případů i několik let starých (například při dotacích…).

- Máte z jednání s odpovědnými orgány (MPO, SEI..) nějaké poznatky o tom, jestli budou umožňovat v případech, kdy legislativa nevyžaduje hodinový krok, původní řešení na bázi měsíčního kroku? Podle mého názoru je to problém. Jednak bude převládat jistá setrvačnost a možná i pohodlnost, tedy vše podle hodinového kroku a také budou podle mého názoru obecně různé metody vykazovat různé výsledky.

Na základě zkušeností s dotazy bych se rád podělil o další tipy, které by mohly vést ke zrychlení výpočtů v nové Energii 2023.

Řada uživatelů používá k umístění úlohy různé síťové složky, cloudy apod. To může vést k výraznému zpomalení výpočtu (podobně, jako již dříve zmiňovaný antivirový program). Řešení je jedno prosté (ručně přesunout úlohu někam na lokální disk) a jedno šikovné - použít nastavení pracovního adresáře.

Dnes jsme na zveřejnili na našich webových stránkách instalační soubor bezplatného programu Energie 2023 LT, který lze získat po vyplnění jednoduché registrace. 

Energie 2023 LT

Program umožňuje provést výpočet energetické náročnosti menších budov s objemem do 1500 m3 a energeticky vztažnou plochou do 500 m2.

Pro výpočet potřeb energie na vytápění, chlazení a úpravu vlhkosti vzduchu je použita obecná hodinová metoda podle EN ISO 52016-1. Výsledkem výpočtu jsou hodinové hodnoty nejen potřeb energie, ale i všech dílčích dodaných energií, celkové dodané energie, primární energie a emisí CO2.

Program generuje energetický průkaz budovy podle vyhlášky 264/2020 Sb., tiskne detailní protokoly o výpočtu a nabízí rozsáhlé grafické výstupy - poskytuje tedy obdobné výstupy jako plnohodnotná Energie 2023. Kromě výše uvedených omezení má ale samozřejmě řadu dalších limitů...

Otázka:

Rád bych si ujasnil výpočet dodané energie na větrání (dopravu vzduchu) u budov s teplovzdušným vytápěním.

Mám za to, že spotřeba ventilátorů se vždy - ve starších verzích programu Energie - započítávala v přehledných tabulkách v protokolu do sloupce Q,f,F (dodaná energie na větrání), ale teď se podle všeho objevuje v tabulkách na dvou místech:

• jako dodaná energie na větrání Q,f,F
• a jako pomocná energie pro vytápění Q,f,A

Rozumím tomu dobře? A proč je tomu tak?