Otázka:

Mohl bych Vás poprosit o vyjádření, co si myslíte o ZZT z odpadní vody? Celkem dost investorů mi v poslední době posílá pdf, kde dokonce odkazují i na Váš software a tvrdí že je možné zadávat hodnotu ZZT 71 %?

Z mého pohledu specialisty věřím že samotný výměník by i mohl mít takovou účinnost, ale předpokládám že procentuální položka v Energii by měla uvažovat celkovou ztrátu soustavy, ne jen samotný výměník.

Vážení zákazníci,

s přechodem na novou Energii 2023 nebo 2025 je zřejmé, že výpočet s hodinovým krokem je náročnější na výpočetní výkon, než předchozí verze programu. Níže uvádíme několik možností, jak výpočet urychlit. (jde o stejné oblasti, které jsme si ukazovali na webináři na začátku února):

Otázka:

Dnes jsem zjistil takovou nepříjemnou věc, pokud změním - doplním identifikační údaje např. evidenční číslo průkazu, datum, pak musím úlohu znovu vypočítat, což při délce výpočtu cca 60 minut není uživatelsky příjemné.

Po delším čase se vracíme k našemu retro občasníku. Tentokrát v něm připomínáme, proč nemá moc smysl vyvozovat u hodinového kroku výpočtu závěry z tabulky E v protokolu k energetickému průkazu.

Inspirací byl následující dotaz:

Podle tabulky a grafů v části E v PENB není ve výpočtu uvažováno s tepelnými zisky (solární, vnitřní od osob), i když jsou ve vytvořeném profilu pro dílnu zadány.

Ve výsledném PENBu jsou zisky nulové. Proč tomu tak je?

Pokud zkoušíte experimentovat s pomalejším výpočtem n-uzlovým hodinovým modelem, doporučujeme zadávat pro obalové konstrukce co nejméně extrémně tenkých vrstev (folie, hydroziolace, stěrky, nátěry).Tyto vrstvy nemají z hlediska výpočtu potřeb energie na vytápění a/nebo chlazení žádný význam, ale - jak jsme tento týden zjistili - mohou dosti významně rozhodit numerickou stabilitu výpočtu.

To, že má n-uzlový model občas potíže s numerickou stabilitou, jsme už na blogu vícekrát diskutovali. I to, že pro jejich spolehlivé odstranění by bylo nutné zkrátit výpočetní krok - a tím bohužel několikanásobně prodloužit výpočet. Po dalších zkušenostech doplňuji, že pokud je ve skladbě více velmi tenkých vrstev, musela by se pro spolehlivou numerickou stabilitu rozdělit na mnohem větší počet konečných prvků než dosud. Což opět není dost dobře prakticky možné kvůli dopadům na délku výpočtu.

Pokud tedy zadáváte do výpočtu skladby konstrukcí včetně všech tenkých vrstev (folií, parozábran, asfaltových pásů, separačních vrstev, stěrek, lepidel, nátěrů apod.), používejte prosím pro výpočet vždy přednostně 5-uzlový model.