Otázka:

Hodnotíme novou skladovací halu s administrativní částí a vychází nám třída dodané energie na vytápění G. Příčinu jsme identifikovali v tom, že se velmi výrazně liší spotřeba na osvětlení hodnocené a referenční budovy. S tím samozřejmě souvisí vnitřní zisky od osvětlení, které stlačí potřebu tepla referenční budovy na minimum, zatímco v hodnocené budově ne.

Už ale nejsme schopni dohledat do důsledků to, jestli je to takto jen specifikum hal, nebo tam je nějaká chyba.

O tomto obecném problému provázanosti vytápění a osvětlení víme, občas nám novostavba haly na dodané en. pro vyt. vyšla do kategorie D, s tím jsme se smířili, ale kategorie G už není v pořádku.

Otázka:

Počítám velkou a celkem složitou budovu (jde o halový objekt se dvěma křídly, s prodejnami a restaurací). Z bilance ztrát energie na vytápění (tabulke E v PENB) vidím, že 38,8 % všech ztrát jsou netěsnosti (!).

Možná za tím je systém větrání, kdy se hlavní prodejny větrají přetlakem, vzduch pak částečně prochází přes sklady a denní místnosti a odsáván je ze záchodů. Jelikož tak vzduch proudí přes hranice zón, zadal jsem výměny vzduchu mezi zónami podle vaší předchozí rady.

Je možné, že jsou ztráty netěsnostmi v nové, relativně těsné budově tak významné?

Otázka:

Ve výsledku výpočtu s hodinovým krokem vychází průběhy spotřeby energie na vytápění, tak že nerespektují Gaussovu křivku. Neodpovídají běžnému průběhu denostupňů. Ve výsledku je propad spotřeby v lednu a druhý peak v únoru.

Jsou tyto výsledky korektní? Případně čím jsou způsobeny?

Otázka:

Mohl byste mi, prosím, stručně naznačit, jak se počítá prostup radiace zasklením s ohledem na měnící se solární geometrii po hodinách (změna úhlu dopadu)?

V softwaru se zadává buď součinitel celkové energetické propustnosti (1 hodnota pro kolmý dopad), nebo podrobnější popis zasklení (počet tabulí skla, poloha a druh pokovení). Liší se v těchto případech zohlednění změny úhlu dopadu přímé radiace v průběhu dne?

Jak postupně přibývají zkušenosti s používáním hodinového modelu, objevují se různé nové a často dost překvapivé poznatky. Nečekaně často mají na výsledky vliv takové faktory, které byly u měsíčního výpočtu méně podstatné, až zanedbatelné.

O dopadu velkých vnitřních zisků u zón s malým počtem vnějších konstrukcí na výsledky hodnocení jsme na blogu už diskutovali. Snad ještě závažněji se může projevit zdánlivá maličkost, která by přitom s výsledky měsíčního výpočtového modelu prakticky nepohnula: zadání nulového odporu při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce.

Jak jsme tento týden zjistili kontrolou jednoho zaslaného zadání, právě nulová hodnota Rsi u plošně rozsáhlé střechy byla příčinou, proč potřeba tepla na vytápění vycházela u této budovy skoro stejná se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu i bez něj.