Během jara 2017 uvolníme do distribuce nové verze programů Area, Cube3D, Mezera, Simulace, Teplo a Ztráty. Aktualizované programy přinášejí kromě úprav kvůli změně slovenské normy STN 730540-2/Z1 i řadu nových funkcí především v uživatelském rozhraní (programy nyní např. umožňují vložit automaticky do protokolů o výpočtu grafické výstupy podle volby uživatele).

Nejvíce změn proběhlo v programu Teplo 2017, který mimo jiné nově stanovuje, kolik dnů v roce se relativní vlhkost v jednotlivých materiálech pohybuje v rozmezí 0-60 %, 60-70%, 70-80%, 80-90% a 90-100%. Přehled délek trvání uvedených intervalů relativní vlhkosti v jednotlivých vrstvách se tiskne na závěr protokolu o výpočtu:

Teplo 2017: Tisk rozmezí RH a počty dnů jejich trvání

ZOOM: nová rubrika detailních výpočetních postupů

Tímto příspěvkem zahajujeme volnou rubriku, v níž budeme ukazovat na příkladech postupy výpočtů, na které se často ptáte.

Jedním z nich je stanovení lineárních činitelů prostupu tepla pro detaily, na které působí tři prostředí. Typickým příkladem je detail styku obvodové stěny a stropu nad nevytápěným suterénem. Postup výpočtu je sice popsán v EN ISO 10211, ale ne pro každého je bohužel zcela srozumitelný...

Otázka:

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jak do programu Teplo 2010 zadat do skladby izolační dvojsklo. V programu Area 2010:přes ekvivalentní vodivost-U=1,1 w/m2k pro tl.: 0,025 m, lambda vyšla 0,034 W/mk. Mohu v Teplu přidat materiál s lambdou 0,034 a obj. hm. 1071kg/m3?(sklo 6+14+6). Chtěl bych vypočítat přibližný U parapetní konstrukcí ve složení: izolační dvojsklo+ti+plech. Děkuji za odpověď.

Otázka:

Potřebuji posoudit průběh roční bilance kondenzace v detailu soklu, tedy se 3 okrajovými podmínkami. Program Area toto ale neumožňuje. Je tedy nějaká možnost, jak se tomu alespoň přiblížit?

Mne napadlo pouze 12 oddělených výpočtů s různými okr. podm. exteriéru. Na základě vypočteného množství vlhkosti vstupující a vystupující z konstrukce v kg/(m.s) a z délky trvání jednoho měsíce potom vyjádřit výpar x kondenzaci.

Našim čtenářům:

Pozorní čtenáři našeho blogu již určitě zjistili, že si jeho hlavní autor občas odporuje a po několika měsících sdělí překvapeným uživatelům něco trochu jiného, než tvrdil původně... a ještě to své původní tvrzení ani neopraví. Inu... nevěřte nikomu nad třicet.

Na jeden takový případ nás právě upozornil pozorný kolega a já to tímto napravuji... a samozřejmě se omlouvám, že jsem to neopravil už dávno.

Jedná se o výpočet lineárního činitele prostupu tepla v uložení stěny na základ u nepodsklepené budovy - tedy o zcela standardní a častý případ. Přesto lze v tomto výpočtu udělat zásadní chybu, kterou se mi bohužel povedlo v jednom ze starších příspěvků udělat také.

Pokud je tepelná izolace v podlaze umístěna nad úrovní okolního terénu, žádné problémy s výpočtem nevzniknou. Jinak je tomu ale v případě, kdy je tepelná izolace podlahy pod úrovní okolního terénu, tedy kdy detail založení stěny vypadá např. takto:

Základ stěny

V takovém případě je nutné postupovat opatrně...