Na webové stránky www.kcad.cz budou již brzy umístěny k volnému stažení instalace nových verzí bezplatných programů Energie 2016 LT pro hodnocení energetické náročnosti jednodušších menších budov, Area 2017 LT pro hodnocení dvourozměrných tepelných mostů a vazeb a Teplo 2017 LT pro hodnocení skladeb stavebních konstrukcí.

Energie 2016 LT

Programy budou nabízet téměř stejný rozsah funkcí jako jejich plné verze a jsou ZCELA ZDARMA – bez jakýchkoli poplatků, časových omezení či blokování tisků.

Hlavní omezení programů jsou uvedena dále...

TEORIE: Novinky v EN ISO 10211 "Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích"

Nová mezinárodní norma EN ISO 10211:2017 (v ČR platná od dubna 2018) přináší kromě přečíslování většiny článků a vztahů vlastně jen jednu opravdu podstatnou změnu.

Týká se výpočtu lineárního činitele prostupu tepla pro detail styku obvodové stěny a podlahy na zemině. A protože jde o změnu, která může celkem významně ovlivnit výsledky výpočtu, bude užitečné podívat se na ni trochu podrobněji.

Otázka:

Nechal jsem si dvěma uživateli AREA zpracovat stejný detail styku obvodové stěny (VPC+240EPS) s podlahou uloženou na pěnoskle. Dostal jsem dva různé výsledky (jeden z nich zcela jistě daný chybou/nezkušeností zpracovatele). Co ale mají oba výsledky obdobné je to, že přestože se v ČR obecně považuje za nezámrznou hloubku 1m, v obou výpočtech je i v hloubce pod 1m mínusová teplota, a u toho zkušenějšího zpracovatele dokonce i pod podlahou v nejnižších vrstvách pěnoskla:

Když vezmu v úvahu, že se výpočtech tepelných ztrát (dle ČSN 06 0210) uvažuje s teplotou pod podlahou +5°C, říkám si a ptám se:

Je chyba ve zpracovatelích a jejich špatném přenosu geometrie skladeb konstrukcí do programu AREA nebo je chyba v programu? Nebo kde ta chyba je?

Mám v úmyslu si program AREA pořídit, ale takovéto výstupy programu mne znejisťují, zda do toho ty peníze dát.

Otázka:

Jedná se mi o výpočet lineárního činitele prostupu tepla - styku obvodové stěny a podlahy na zemině. Použil jsem postup dvou modelů s odečtením tepelné propustnosti Lg od celkové propustnosti L podle vztahu, který uvádíte na webu FSv ČVUT:

Výpočet Psí pro vnější rozměry

Není mi ovšem jasný podíl (bf,e ku bf,i), pro který platí:

bf,e - vodorovný rozměr podlahy měřený z vnější strany v m - nevím co si pod tím mám představit, bohužel to není na žádném schématu načrtnuto (nebo jsem to nenašel)

bf,i - vodorovný rozměr podlahy měřený z vnitřní strany v m - chápu tím vnitřní rozměr podlahy od okraje modelu k líci obvodové zdi.

Také mi není uplně jasný význam tohoto zlomku. (pokud jsou rozměry stejné = 1 Lg se nemění, pokud je bf,e větší než bf,i dostávám větší Lg a tím zmenšuji celkový Lineární činitel prostupu tepla - a při výpočtu se dostávám na stranu nebezpečnou tedy zmenšuji jeho vliv - možná reálně, ale nedokážu si tento vliv právě představit)

V normě ČSN EN ISO 10211 jsem tento podíl také nenašel, nebo nepochopil, myslím že se zde odečítá také pouze L2D přes podlahu.

Otázka:

Zajímalo by mne, zda jde umístit okrajová podmínka do detailu, tedy nikolli obvyklým způsobem na jeho povrch, ale dovnitř.