Energie 2020.9: jarní update s úpravami v zadání i výpočtu

Zanedlouho bude možné získat ze stránek www.kcad.cz druhý letošní bezplatný update programu Energie 2020.9 - tentokrát s poměrně rozmanitým souborem různých doplnění a úprav.

Změněn byl mimo jiné způsob určování počtu osob v zónách s obytnými podzónami, zjednodušeno bylo zadávání systémů přípravy teplé vody se společným rozvodem, přidán byl pomocný výpočet ekvivalentní tepelné izolace s bodovými kotvami s přerušeným tepelným mostem, doplněna byla možnost volby jiného souboru s podpisem na první a na poslední stranu PENB atd. atd.

Kompletní seznam všech novinek najdete dále v článku...

Určení počtu osob v zónách s obytnými podzónami

Počet osob v zóně se nově stanovuje nikoli jen prostým součtem počtů osob v podzónách jako dosud, ale v závislosti na typu podzóny a na způsobu zadání počtu osob v podzóně.

U neobytných podzón a u podzón s přímo zadaným počtem osob se dosavadní postup nemění, tj. počet osob z příslušné podzóny se jednoduše přidá do celkového součtu osob v zóně.

U obytných podzón s počtem osob odvozeným z obsazenosti (tj. u bytů v RD a BD) se nově stanovuje výsledný počet osob až pro zónu jako celek. Nejprve se tedy sečtou všechny počty bytových jednotek a všechny podlahové plochy v podzónách příslušného typu (např. s obsazeností 40 m2/os.), poté se pro takto určenou podlahovou plochu vypočte počet osob, zkontroluje se limit 5 osob na bytovou jednotku podle přílohy 5 vyhlášky 264/2020 Sb. a výsledek se zaokrouhlí na požadované celé číslo. To se pak použije na výpočet denní spotřeby teplé vody v zóně.

Zadání obytrných podzón a celkový počet osob ve složené zóně

Popsaná úprava odstraňuje problémy s počtem osob v zóně složené z obytných podzón, které dosud občas vznikaly v důsledku zaokrouhlování počtu osob na úrovni obytných podzón a které se musely kompenzovat přímým zadáváním počtu osob v podzónách.

Zadání společného rozvodu teplé vody pro všechny systémy

Program umožňuje zadat společný rozvod teplé vody (jeho délku a měrnou tepelnou ztrátu) pro všechny systémy přípravy teplé vody v zóně. Dosavadní způsob zadání rozvodu teplé vody - samostatně pro každý systém - je přitom i nadále zachován.

Přepínač pro volbu společného rozvodu teplé vody

Volit mezi oběma způsoby lze pomocí přepínače zadaný rozvod je společný pro všechny systémy přípravy teplé vody v zóně, který je umístěn na záložce pro první systém. Pokud je zaškrtnutý, počítá se tepelná ztráta v distribuci pro všechny systémy jen z parametrů rozvodu pro první systém (a v souladu s tím je také zablokováno zadání parametrů rozvodu pro druhý a třetí systém). Pokud je odškrtnutý, funguje zadání i výpočet jako dosud.

Ostatní úpravy v zadání a výpočtu

Program umožňuje nově počítat s využitím odpadního tepla z chlazení i v těch zónách, kde je chlazení zajištěno kombinací běžného strojního chlazení a adiabatického či volného chlazení. Do celkového množství využitelného odpadního tepla se přitom počítá jen ta tepelná energie, která byla ze zóny odstraněna strojním chlazením.

Do iteračního výpočtu využitelnosti tepelných ztrát z rozvodů jako vnitřních zisků byla doplněna chybějící inicializace účinnosti distribuce tepla, kvůli které mohlo v určitých specifických výjimečných situacích dojít ke zvýšení dodané energie na přípravu teplé vody.

Odstraněna byla chyba ve výpočtu referenční budovy, která mohla nastat v případě zadání volného chlazení v kombinaci s vlastním, nestandardním energonositelem a která vedla k předčasnému ukončení výpočtu.

Do pomocného výpočtu ekvivalentní tepelné vodivosti tepelné izolace, skrz kterou procházejí bodové kotevní prvky, byla přidána nová možnost výpočtu vlivu bodových kotev s přerušením tepelného mostu (např. Hilti Fox). Výpočet používá vztahy odvozené Martinem Letem v diplomové práce obhájené na FSv ČVUT v roce 2021.

Rozšířený pomocný výpočet ekvivalentní tepelné vodivosti

Opraven byl chybný odkaz, kvůli kterému se ve výpočtu součinitele prostupu tepla lehkého obvodového pláště při podrobném zadání geometrie uvažoval lineární činitel prostupu tepla v uložení zasklení do sloupku/příčníku místo správného lineárního činitele prostupu tepla v uložení panelu do sloupku/příčníku.

Při zadání ventilačního systému lze nově zvolit, že se regulace průtoku vzduchu zajišťuje škrcením. Program v takovém případě automaticky vypočte dodanou energii na nucené větrání s pomocí jmenovitého průtoku větracího vzduchu a jmenovitého měrného příkonu ventilátorů ve VZT jednotce.

Další úpravy a změny

Import dat z programu Protech TV byl doplněn o automatickou aktualizaci požadavků na součinitel prostupu tepla obalových konstrukcí. Tato aktualizace se dosud prováděla při otevření formuláře pro zadání provozních podmínek v zóně. Pokud otevřen vůbec nebyl, nebyly požadavky ČSN 730540-2 na součinitel prostupu tepla nastaveny (byly nulové).

Rozšířené informace o splnění/nesplnění požadavků na panelu úlohy

Rozšířeny byly tzv. tooltipy (plovoucí nápovědy pod kurzorem myši) u symbolů pro splnění/nesplnění požadavků vyhlášky č. 264/2020 Sb. na panelu úlohy. Nově ukazují kromě informace o splnění či nesplnění požadavků (resp. o jejich absenci či nemožnosti vyhodnocení) i přehled výsledků včetně klasifikační třídy.

Program umožňuje zvolit jiný naskenovaný podpis energetického specialisty na první stranu souhrnného energetického průkazu (tj. na samotný jednostránkový PENB) a na poslední stranu (tj. do části K protokolu).

Definice dvou obecně různých podpisů (s razítkem) do PENB

Měněné (zateplované) suterénní stěny se nově zařazují v krycích listech dotačního programu NZÚ do kategorie "Obvodová stěna, strop a ostatní" (u RD), resp. do kategorie "Strop a ostatní konstrukce" (u BD). Kvůli této změně byly mírně upraveny kódy pro suterénní stěny a pro podlahy na zemině (SZ a PZ místo dosavadního KZ).

Program upozorňuje výraznou červenou barvou na chybné použití konstrukce z temperovaného prostoru k exteriéru či k zemině v obálce vytápěné zóny (místo standardní konstrukce z vytápěného prostoru).

Program nastavuje výchozí podíly zdrojů tepla na pokrytí tepelných ztrát akumulačních nádrží či zásobníků teplé vody nikoli proporcionálně jako dosud, ale podle toho, jaký vychází pro použité zdroje celkový podíl na dodávce energie v zóně. Zohledňuje se přitom podíl zdrojů tepla ve všech použitých soustavách. Stejným způsobem funguje i nastavení výchozích podílů zdrojů chladu na pokrytí tepelných zisků zásobníků chladu.

Volitelně lze nastavit, jaký adresář se má použít jako výchozí při výběru obrázku budovy vkládaného do PENB. Pokud bude zaškrtnut nový přepínač Nabízet při výběru obrázku budovy poslední pro tento účel použitý adresář na okně pro nastavení programu (záložka Možnosti protokolu, výpočtu a vyhodnocení), bude hledání zahájeno vždy v tom adresáři, ze kterého byl naposledy vybrán obrázek jakékoli budovy. Pokud přepínač zaškrtnutý nebude, bude fungovat výběr jako dosud.

Zbyněk Svoboda

Dobrý den, mohli byste přiblížit úpravu: "Do iteračního výpočtu využitelnosti tepelných ztrát z rozvodů jako vnitřních zisků byla doplněna chybějící inicializace účinnosti distribuce tepla, kvůli které mohlo v určitých specifických výjimečných situacích dojít ke zvýšení dodané energie na přípravu teplé vody."?

Nejsem si jistý, co přesně byste potřeboval doplnit. Jde o to, že při úpravách programu omylem vypadlo pravidelné nulování výchozích hodnot účinností distribuce tepla v rozvodech TV v iteračním cyklu, který se použije, když se počítá se zahrnutím ztrát z rozvodů TV coby vnitřních zisků. Účinnosti se pak při více cyklech iterace neadekvátně zvyšovaly.
Chyba se projevila jen tehdy, když se započítávaly ztráty z rozvodů jako zisky a když bylo současně potřeba více iteračních cyklů (což nastane jen někdy). I proto se na ni přišlo až nedávno.

Domníval jsem se, že energii v měsíci n spotřebovávanou na přípravu TV Energie jednoduše spočítá bez iterace. Též tepelné zisky ze systému TV (zásobníky a rozvody TV) se jednoduše vypočítají násobením uživatelem zadaných hodnot tepelných ztrát.

Dodaná energie na TV se samozřejmě nepočítá iteračně. Iterační výpočet je nutný, když se ztráty z TZB započítávají jako zisky a současně je v budově teplovzdušné vytápění, protože podle velikosti zisků vychází potřebné množství teplého vzduchu, což zas ovlivňuje velikost ztrát/zisků z příslušných ventilátorů. Jinak než iterací to pak nejde. A při této specifické iteraci se omylem nenulovaly v každém cyklu vypočtené účinnosti distribuce TV, což pak ovlivnilo dodanou energii na TV.
Jak je z popisu patrné, chyba se mohla projevit jen v určitých specifických situacích.