Otázka:

Zpracovávám PENB pro nástavbu dvou pater BD jako novostabu (navýšení nad 25% plochy). PENB plní bez problémů Uem a dodanou energii. Pro neobnovitelnou primární energii vyšlo, že je nástavba v třídě C, ale požadavky nejsou splněny. Konkrétně jde o tyto hodnoty:

Požadavek:  ref. měrná neob. prim. energie E,pN,A,R:    154 kWh/(m2.a)

          pro zatřídění do klasif. třídy se použije         171 kWh/(m2.a)

Výsledky výpočtu:  měrná neob. prim. energie E,pN,A:    167 kWh/(m2.a)

Měl jsem za to, že u novostavby se zatřídění do tříd kryje s ref. budovou.  Znamená to tedy, že požadavek není splněn?

Otázka:

Lze nějakým způsobem editovat v programu Energie uložené skladby konstrukcí (z pomocného výpočtu součinitele prostupu tepla)? Případně aby si program tyto skladby automaticky pamatoval a nemusely se načítat ze seznamu již vytvořených skladeb konstrukcí.

Otázky:

1) Prosím o posouzení správnosti postupu výpočtu v programu Energie 2009 pro program Zelená úsporám. Vliv tepelných vazeb bych chtěl počítat zvlášť pro každou obalovou konstrukci rodinného domu.

Postup :

- odškrtnu políčko "vliv tepelných vazeb zahrnout přibližně"

- u oken nebudu počítat lineární činitel prostupu ale zvýším hodnotu U ručně o 0,1  W/(m2K)

- u obvodových stěn a střechy také nebudu počítat lineární činitel prostupu ale zvýším vypočtenou hodnotu U o 0,1 W/(m2K)

- u podlahy na terénu vypočtu podle skladby lineární činitel prostupu pomocí pomocného výpočtu (buď vyberu z katalogu nebo si udělám z nějakého detailu svůj vlastní)

Vypočítám tímto stávající stav. Pokud budu chtít vyměnit jen okna změním všechny hodnoty U oken na doporučené hodnoty  tedy na 1,2 W/(m2K) a zvýším je o delta U 0,02 W/(m2K). Vypočítám tímto nový stav. Je tento postup správný? Nebo je nutné počítat všechny lineární činitele?

2) Kolik můžu obhajitelně zadat maximálně součinitel prostupu tepla stávajících oken U a kolik maximálně delta U?  Zatím jsem zadal u kastlíkových oken 2,7 a delta U 0,1 W/(m2K).

3) Kolik můžu obhajitelně zadat minimálně delta U u stávajících konstrukcí tzn. u nezateplených stěn, a téměř nezateplené střechy ?

Otázka:

Potřeboval bych vypočítat činitel b pro konstrukci u nevytápěného prostoru. Našel jsem příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/jak-vypocitat-cinitel-teplotni-redukce-pro-nevytapeny-prostor/#403, kde v komentáři diskutujete různé vztahy. Píšete, že pro nevytápěný prostor se má použít vztah

b = (Ti - Tu) / (Tim - Te),

do kterého mohu dosadit za Ti=20 C, za Tu=5 C (teplota v nevyt. prostoru), za Tim=20 C a za Te=-15 C, takže mi vyjde 0,429.

Jenže v Energii 2011 mám při výpočtu ochlazovaných konstrukcí v nápovědě napsaný vzorec, jak uvádí p. Šulc, tj.

b = (Ti - Te) / (Tim - Te).

Jak mám ale dosadit do toho vztahu? Když dám za Ti teplotu v nevytápěném prostoru 5 C, tak mi vyjde 0,571, což je pak skutečně (1-b) jak uvádí p. Šulc.

Myslím že vzniklo nedorozumění v tom že víše uvedený vzorec je uveden v položce „Nevytápěné prostory“, a vzorec uváděný panel Šulcem je uvedený v položce „Stěny a střecha“ a tam skutečně „b“ = (1-b). Většinou jsem se setkal s tím, že přes tuto položku se zjednodušují výpočty pro ztráty do nevytápěných prostor.

Otázka:

Hodnotím školku s navrženým chlazením, která není přes léto v provozu. Lze nějak zohlednit vypnuté chlazení (i VZT) během letních prázdnin, kdy jsou vlastně největší vedra a objekt není naplno využíván? Ovlivní to případně nějak i zatřídění budovy do tříd A-G?