Otázka:

Pokud je střešní okno ve střešní rovině, která svírá s horizontem úhel, řekněme, 45°, určitě budou solární zisky tímto oknem větší než oknem o stejné ploše, ale ve stěně. Přitom v programu lze orientaci volit jen způsobem směr/horizont. Pokud mám střešní rovinu o malém sklonu, např 20-35°, používám volbu horizontu, jak ale správně postupovat u těchto vyšších úhlů?

A neprojeví se sklon i na součiniteli prostupu tepla střešního okna?

Otázka:

Rád bych se zeptal na základní problematiku tepelně technického výpočtu a to je použití „výpočtové“ hodnoty tepelné vodivosti. Jelikož je v krycích listech určených Zelené úsporám nesmyslně udáván součinitel prostupu tepla konstrukce, ze kterého sice lze tepelnou vodivost dopočítat ale výsledky jsou mnohdy naprosto rozhozené jeví se tedy asi jako nejlepší vycházet z charakteristické hodnoty dodávanými výrobci a tuto hodnotu upravit o vlhkostní koeficienty a stanovit tak výpočtovou hodnotu.

Pro výpočet této hodnoty jsem použil tohoto vzorečku : λu=λk.(1+z1.Zu(z2+z3)). Pro materiály na bázi expandovaného polystyrenu jsem obdržel hodnotu kolem 2%, pro minerální vlákna pak kolem 5-7% dle zabudování tohoto materiálu v konstrukci a vystavení vlhkosti. V teple jsem si všiml, že uvádíte hodnoty 2% pro EPS 10% pro minerální vlnu. Charakteristická hodnota pro EPS se pohybuje například u EPS 70F firmy Orsil na hodnotě 0,038 W/(m.K). Pokud tedy toto přenásobíme dostaneme pro EPS výpočtovou hodnotu tepelné vodivosti 0,039, u minerálních izolací je to pak kolem hodnoty 0,042-0,043. Je možné takto postupovat či stačí používat výrobcem deklarovanou hodnotu, která je u EPS i minerální vlny také 0,039W/(m.K)? Tyto hodnoty většinou odpovídají hodnotám ve Vašich knihovnách.

Za druhé bych se rád zeptal, jestli v souladu s ČSN EN ISO 6946 je opravdu při výpočtu možné zanedbat plastové kotvící prvky a součinitel prostupu stěny zateplený systémem ETICS tak nezatěžovat žádnou přirážkou na tepelné mosty? Je pak tedy zateplení v tl. 150mm na stěně z cihel CPP tl. 440 mm dostatečné když hodnota U vychází s výpočtovou hodnotou izolantu 0,039 W/(m.K) U=0,22 W/(m2.K)? Vím že nová platná verze TNI již umožňuje použít přesnou hodnotu přirážky na vliv bodových tepelných mostů, ze které pak toto potlačení plastových prvků vychází.

Posledním dotazem je zpřesnění popisu u přirážky na celkové tepelné mosty. Zde je uvedeno že hodnotu 0,05W/(m.K) je možné použít v případě kdy je izolace na většině plochy v neztenčené tloušťce. Toto ale třeba není někdy možné dodržet při zateplení střešní konstrukce a fasády kdy propojení izolantu vlastně ani není možné. Je pak použití této hodnoty vůbec opodstatněné?

Otázka:

Počítal jsem Psí u detailu - styk obvodové stěny a založení. V tomto případě založení na plovoucím XPS. Vyšel mi dost překvapující výsledek Psí = -0,769 (počítáno pro vnější rozměry). Chci se zeptat, je to takto možné?

Otázka:

Měl bych pár dotazů ohledně výpočtu propustnosti L v programu Area. Jedná se konkrétně o styk obvodové stěny a podlahy na zemině.

Jakým způsobem správně modelovat zadání (hlavně si nejsem jistý hranicemi detailu)? Jisté informace jsem nalezl v ČSN EN ISO 10211 a pár informací na internetu z článku ,,Lineární činitel prostupu tepla, Zbyněk Svoboda, Fsv, ČVUT". V normě je schéma, kdy hranice se uvažují 2,5b směrem od budovy a 2,5b směrem pod budovu, přičemž b je šířka podlahy budovy. Směrem do budovy se pak uvádí 0,5B´ nebo 4m. (B´= char. rozměr budovy).

Výška obvodové stěny, pokud jsem to správně pochopil, by podle ČSN měla být hw=1,0m. V článku pana Svobody je uvedena hodnota b=8,0m. Nicméně na konečný výsledek psí to mělo nepatrný vliv (pří modelování s b=1 a b=8m).

Dotaz zní, zda se do programu Area zadávají výše uvedené hodnoty, nebo zda postačí menší výřez. V zadání detailu mám pak obrovské plochy zeminy... Možná to má i vliv na přesnost výpočtu L?, když zadám tak obrovský výsek.

V příloze (resp. na blogu v záložce soubory) jsem umístil nascanované obrázky zadání, články v normě i článek pana Svobody, dále soubory z programu Area2010 a výpočet Lin.čin. psí v pdf. Chtěl bych se zeptat, zda jsem postupoval správně a došel i ke správnému výsledku.

Obdobný dotaz jsem našel na adrese: http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/linearni-cinitel-prostupu-tepla-psi-posouzeni-vypoctu/ Zde se mi právě zdá, že tzv. adiabatické hranice (řezové roviny detailu) byly voleny odlišně. Rovněž rozměr b=1,345 nevím z čeho vychází.

Otázka:

prosím o radu ohledně instalace balíku "Stavební fyzika" (2009)
PCpro instalaci je s WinXP, je součástí podnikové domény. Instalace (lze ji provést POUZE pod administrátorským účtem) SW i HW klíče proběhne správně, programy jde spustit a používat. Při odhlášení administrátora a přihlášení k jinému (uživatelskému) účtu na dotčeném PC však programy spustit nelze a vesměs se zobrazí chybová hláška

"Runtime error "339"
Component "comdlg32.ocx" or one of its dependencies not correctly registered: a file is missing or invalid."

(ten soubor z hlášky je někde v c:\windows nebo c:\windows\system32, ale bude se to nejspíš týkat jiných souborů a složek).
Zřejmě to bude nějakými chybějícími právy toho uživatelského účtu a tak prosím o sdělení, JAKÁ PRÁVA a K JAKÝM SLOŽKÁM jsou požadována pro korektní funkci balíku programů "Stavební fyzika".