Otázka:

Lze zohlednit několikaměsíční otopnou přestávku?

Posuzuji objekt sloužící jako sezónní penzion, využívaný pouze od jara do podzimu. Dle SEI musí mít PENB, výjimka pro sezónní objekty se týká jen objektů pro rodinnou rekreaci.

Zajímá mne ale, jestli lze v Energii nějak zohlednit, že otopná přestávka bude trvat třeba 4 měsíce - a to konkrétně ty zimní?

Otázka:

Hodnotím RD se solárními kolektory, které se využívají jak na ohřev TUV, tak na přitápění.

Při zadání plochy 4, 15 m2 se mi pořád kolektory počítají pouze do přípravy TUV a v PENB se mi nezobrazuje využití na přitápění. Dle mého názoru program dle malé plochy kolektorů spočítá, že se využijí jen na přírpavu TUV. Při zadání plochy 10 m2 se mi již kolektory zobrazí i pro vytápění.

Bilance solárních kolekorů (excelovský program ze stránek NZÚ) přitom ukazuje využití kolektorů i pro přitápění už při jejich ploše 4,15 m2.

ZOOM: Modelování využití odpadního tepla ze serverů na vytápění

V dalším detailním návodu se podíváme na to, jakým způsobem lze při výpočtu energetické náročnosti budovy zohlednit využití tepla vytvářeného trvale běžícími servery (či jinými spotřebiči s velkou produkcí tepla) na vytápění ostatních částí budovy. Inspirací byl následující dotaz:

Zpracovávám PENB na objekt datového centra s kancelářemi. V 1NP jsou umístěny servery produkující teplo (cca 140 kW) a dále prostory s chladicím zařízením pro serverovnu. Vyprodukované teplo bude použito pro vytápění kanceláří ve 2NP přes systém využívající odpadní teplo.

Chtěl bych se zeptat, jak zadat systém vytápění pro 2NP. A dále jak objekt řešit z hlediska zón.

Pokud zkoušíte experimentovat s pomalejším výpočtem n-uzlovým hodinovým modelem, doporučujeme zadávat pro obalové konstrukce co nejméně extrémně tenkých vrstev (folie, hydroziolace, stěrky, nátěry).Tyto vrstvy nemají z hlediska výpočtu potřeb energie na vytápění a/nebo chlazení žádný význam, ale - jak jsme tento týden zjistili - mohou dosti významně rozhodit numerickou stabilitu výpočtu.

To, že má n-uzlový model občas potíže s numerickou stabilitou, jsme už na blogu vícekrát diskutovali. I to, že pro jejich spolehlivé odstranění by bylo nutné zkrátit výpočetní krok - a tím bohužel několikanásobně prodloužit výpočet. Po dalších zkušenostech doplňuji, že pokud je ve skladbě více velmi tenkých vrstev, musela by se pro spolehlivou numerickou stabilitu rozdělit na mnohem větší počet konečných prvků než dosud. Což opět není dost dobře prakticky možné kvůli dopadům na délku výpočtu.

Pokud tedy zadáváte do výpočtu skladby konstrukcí včetně všech tenkých vrstev (folií, parozábran, asfaltových pásů, separačních vrstev, stěrek, lepidel, nátěrů apod.), používejte prosím pro výpočet vždy přednostně 5-uzlový model.

Otázka:

Chtěla bych se zeptat - mám bytový dům s malou komercí na sever. Poslední patro bytového domu mám chlazené - samostatná zóna. Komerce je také chlazená.

Pokud vytisknu samostatně bytový dům - chlazenou i nechlazenou část, tak se chlazení nehodnotí, pokud vytisknu samostatně komerci, tak je chlazení klasifikováno A. Pokud vytisknu všechny zóny, je najednou chlazení klasifikováno G.

Jedná se o zanedbatelnou potřebu energie na chlazení v poměru k ostatním energiím. Nevíte, proč to tak je?