Otázka:

Jsem studentem VŠ a píši diplomovou práci, do které potřebuji spočítat detaily základu (systém ELEGOHOUSE) a nejsem si jist hodnotou psí. Chtěl bych Vás velice poprosit o radu, zda to dělám dobře, protože nemohu nikde najít podobný případ.

Jako obvodový plášť mám použit KINGSPAN panel, tl. 200 mm, pak je 3 mm trapéz plech a pak mám vnitřní konstrukci (sádrokartonovou akustickou příčku). Jako podlaha je dlažba, pak dřevotříska. Zelený prvek je ocelová kostka kontejneru, stejně tak jako kovový rošt v podlaze, která je zateplena PUR pěnou. Pak už je pouze systém ELEGOHOUSE firmy CEMEX. Snažím se vypočítat psí, ale nejsem si jist, zda to mám správně.

Detail základu

Pro výše uvedený detail mi vyšly následující propustnosti. Pro prostředí s teplotou -13 C ... L=0,53926 W/mK, pro prostředí s teplotou 20 C ... L=0,15248 W/mK a L=0,38733 W/mK. Pro upravený detail bez stěny a základu mi vyšly propustnosti L=0,42685 W/mK (teplota -13 C) a L=0,42942 W/mK (teplota 20 C).

Udělal jsem tedy Psí=L - U.l - L2Dz, tedy Psí=0,53926 - 0,094*1 (U konstrukce je 0,094) - 0,42685 = 0,018.

Nejsem si však jist, zda používám správné L (je tam více hodnot), dále délka konstrukce nad podlahou je 1 m, ale nad terénem je 1,3 m (tak kolik zadat?) a dále co vše vymazat (základ a stěna), tak zda jsem to vymazal správně.

Otázka:

Vypočítal jsem si lineární činitel psí pro uložení stěny na základ nepodsklepené budovy. Zajímalo by mne, kam do Energie je nejvhodnější tuto hodnotu zadat - jen na formulář pod podlahy? Pokud bych ji zadat na formulář pro stěny a střechy, musela by se nějak redukovat na vliv zeminy?

Otázka:

Zpracovávám PENB pouze pro byt umístěný v polyfunkčním domě. Jak správně zadat ,,obálku bytu"?

Příklad - obvodová stěna bytu sousedící s vytápěnou částí domu. Stěna se má zadat do Energie jako Stěny a střecha? Když je za stěnou vytápěný prostor na stejnou teplotu, bude činitel b=0,0? Jaký zvolit správný součinitel Un,20?

V normě jsem odpověd nenašla, mám to uvažovat jako prostor s rozdílem teplot do 5°C?

Otázka:

Chtěla bych se zeptat na hodnocení podlahy na zemině z hlediska poklesu dotykové teploty. Uvažuji následující skladbu:

dlažba keramická 10 mm
anhydrit 50 mm
podlahové topení
pe folie
EPS 100S tl. 150 mm
hydroizolace na podkladním betonu

V normě ČSN 730540-2 je zmínka, že u podlah s povrchovou teplotou trvale vyšší jak 26°C se nemusí pokles dotykové teploty ověřovat. Ale hned níže v normě je poznámka, jak se zadává podlaha s podlahovým topením. To je trochu matoucí, protože podlahy s vytápěním mají přece teplotu trvale vyšší jak 26°C?

Jak se má tedy skladba zadat a musí se vůbec hodnotit?

Otázka:

Recirkulaci moc nerozumím, pokud ale přivádím 8000 m3/h a mám 50% recirkulaci, tak to vlastně znamená, že 8000 m3/h přivedu a 4000 m3/h se mi tam ještě protočí, čímž mi trochu oteplí přívaděcí vzduch, takže by to mělo pomoci.
Když jsem ale všude zadal VZT vytápění a recirkulaci 50%, nic se nestalo.