Otázka:

Chtěl jsme se zeptat v jakém programu ze Stavební fyzicky co nejpřesněji zadat a vypočítat vnější povrchovou teplotu izolačního dvojskla. 

Jedná se mi o určení vnější povrchové teploty konstrukce zasklení skleníku s návrhovou teplotou 30°C s U=2,70W/(m2K), klimatická oblast Brno (-15°C) za účele ověření odtávání sněhu. Zkoušel jsem zadat v Area i Teple. 

V Area deskou s eq. tepelnou vodivostí (pomocným výpočtem ) pro kompletní zasklení, ale po výpočtu úlohy mi program určil vnější teplotu -14.72°C (při te -15°C ). Mám se pokusit k-ci izolačního dvojskla zdat po vrstvách (tzn. sklo, dutina - vzácný plyn, sklo) a jak pak zadat pokovení vnitřního skla ? 

Při zadání v teple (rozdělením na 3 vrstvy - sklo - plyn - sklo s dopočtenou tepl vodivostí plynu tak aby součinitel pr. tepla vycházel 2,70W/m2K ) mi program určí vnější teplotu na -11,54°C (při te -15°C ).  

Obě hodnoty se mi zdají dost nízké při tak mizerném součiniteli prostupu tepla k-ce. Děkuji za tip jak zadání a výpočet co nejvěrněji provést.

Dále jsme se chtěl zda jsem schopen nějakým pomocným výpočtem např. Area zohlednit zhoršení součinitele prostupu tepla k-ce vlivem instalace do horizontální polohy či sklonu 15°.

Otázka:

Rád bych prodiskutoval problematiku osvětlení. V TNI se jedná v podstatě o tři cesty výpočtu:
1) vztah A.43
2) vztahu A.45
3) vztah A.48
Porovnám-li u kanceláří výpočet dodané energie metodami 1) a 2) s výpočtem 3) pomocí směrného čísla 25,9 kWh/m2.rok, dostávám v dodané energii u podrobnější metody více než dvojnásobný výsledek!!

U referenční budovy je rozdíl ještě daleko markantnější, protože se do podrobného výpočtu dosadí oněch 500 luxů a pL,lx = 0,1 W/m2.lux odpovídající nepřímému osvětlení.

ZÁVĚR??:

- podrobný výpočet hází obrovské hodnoty dodané energie, které jednak nemají nic společného s realitou a jednak přilepšují zisky vytápění

- použitím směrných hodnot se dostane osvětlení téměř vždy do kategorie A, protože referenční budova má extrémní spotřebu.

- porovnávání metody podrobné (ref.budova) se směrnými čísly (výpočet) je irelevantní, protože vychází zcela odlišné výsledky

Osobně nevím jak z toho ven.
Prosím o radu, DĚKUJI

Otázka:

Narazil jsem při hodnocení Energií 2013 na nesrovnalost při zadání vytápění tepelným čerpadlem. V rámci en. posudku jsem porovnal výsledky při TČ země-voda a při TČ vzduch voda, ponechal jsem teplotu výstupního média stejnou a parametry účinnosti distrib. systému a topných těles také. Výsledky ale vychází zcela identické, jako kdybych žádnou změnu nezadal. Porovnal jsem to s Energií 2011, a tam vychází výsledky očekávatelně odlišné. Není v programu Energie 2013 chyba?

Otázka:

Nesouhlasím s Vaším vyjádřením v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/hodnoceni-prodeje-pronajmu-zmen-budov-v-novem-penb-dulezite-upozorneni/?pg=3, resp. mi není jasné ze znění jakého článku vyhlášky č. 78/2013 Sb. vyplývá, že i pro změnu stavby používám referenční budovu jako pro novostavbu!

Pokud hodnotím stávající budovu, stávající budovu pro prodej, změnu stávající budovy stanovím referenční hodnotu Uem podle přílohy č. 1 vyhlášky s hodnotou fR (redukční činitel) = 1,0 (Tab.1 vyhl.) a následně jednotlivé meze podle přílohy č. 2 (ER = UemN,20,R). Pokud budu hodnotit novou (projektovanou) budovu postupuji stejně pouze s tím rozdílem, že hodnota fR = 0,8 resp. pro budovu s téměř nulovou spotřebou fR = 0,7 (Tab. 1 vyhl.).

Domnívám se proto, že nemůže dojít k situaci, jak uvádíte ve své odpovědi, že je budova v hodnocených ukazatelích "úsporná" tj. do C a výsledném PENB bude zařazena do "D" - nerozumím, žádné výsledné PENB neexistuje. Budova musí splňovat buď všechny posuzované ukazatele (nová nebo téměř "0") pak je "vyhovující" nebo pokud nesplňuje min. jeden ukazatel je "nevyhovující".

Otázka:

Zjistil jsem, že se rádce pro vyhodnocení výsledků chová ve verzi 2011 jinak než ve verzi 2013. Rádce pro hodnocení výsledků v Energii 2013 podle ČSN v kroku 2/2 nabídne možnost, jakou část budovy hodnotit, kdežto podle MPO tento krok úplně přeskočí...