Otázka:

Zajímalo by mě, jak se "chová" ve výpočtu v Energii (2010) následující situace: Mám dvě zóny, jednu (zóna A) vytápěnou na 20°C, druhá je pouze temperovaná na 10°C (zóna B), potřebuji provádět výpočet vč. jejich propojení a posouzení vzájemné výměny tepla. V reálném stavu je třeba přímo vytápět zónu B pouze cca dva nejchladnější měsíce v roce, zbytek otopného období je zde teplota již dostatečná díky teplu ze zóny A. A nyní: Je výpočet tepelných toků v zóně A i po zbytek otopného období (nebo dokonce roku!) počítán, jako by v sousední zóně bylo těch 10°C?

Otázka:

Mám dotaz, zda je navržitelná podlaha s nášlapnou vrstvou z broušeného betonu (či případně doposud často používanou keramickou dlažbou na betonové mazanině ) tak, aby splňovala normové požadavky na pokles dotykové teploty. 

Zkoušel jsme posoudit skladbu obývacího pokoje novostavby RD (interiér 20°C ):

50mm železobeton + 300mm PIR (cíleně přehnáno ) + 8mm hydroizolace

ve variantách:

1. na zemině (teplota exteriéru 5°C )

2. na zemině s podlahovým topením (dle ČSN pro průměrnou teplotu exteriéru na konci otopné sezóny +13°C )

3. v patře (teplota exteriéru 20°C )

DeltaT10 [C] vychází 8.60, 8.54 a 8.48. Normový požadavek dle nové ČSN 5,5°C se mi však stále nedaří jakoliv splnit, ani se k němu přiblížit. Samozřejmě bez podlahového topení bych takovou podlahu rozhodně nikomu nenavrhoval ani nedoporučil ale zaráží mě, že skladba nevychází ani s podlahovým topení (kde do nástupu specielních laminátů a vinylů bala skladba ve variantě s keramickou dlažbou snad nejpoužívanější ).

Daĺe pak na jednom semináři byla skladba v provedení zemina - XPS 300mm - hydroizolace - ŽB deska 200mm prezentována jedním významným architektem ... ale ani při sebevětší tl. tepelné izolace skladba nevyhoví ani s podlahovým topením.

Investor v tomto duchu požaduje v přízemí broušený beton s podlahovým topením. Prosím o radu jestli je betonová podlaha s podlahovým topení vůbec normově navržitelná, případně za jakých okrajových podmínek?

Otázka:

Mám konstrukci střechy (krokve, parozábrana, tepelná izolace a hydroizolace), do které má být pomocí ocelových kotevních šroubů přikotvena konstrukce VZT jednotky.  Mohu celý problém zadat přesně v programu Ansys - ten mi však přesně vyjádří pouze tepelné toky a teploty, takže riziko kondenzace (případně její množství) nikoliv. V programu Area to dle mého zase nebude moc přesné a to zobrazení relativní vhlkosti, které poskytuje, si nejsem jist, jestli je směrodatné. V programu Teplo jsem pak schopen nasimulovat jen vliv porušení parozábrany, ale vliv toho, že dojde k výraznému ochlazení v jednom místě nikoliv.

Mohu Vás poprosit o nápad jak co nejlépe postupovat? K povrchové kondenzaci dle mého nedojde - na to je přidaný tepelný most malý. Nicméně toto jsem schopen velmi přesně posoudit v programu Ansys. Ve střeše se tohoto problému obávám již samotným vlivem perforace parozábrany, ochlazení tohoto místa to jenom zhorší.

Otázka:

Chtěl jsme se zeptat na to, jak v programu Teplo nasimulovat stav v konstrukci, kdy mi na vnitřní straně začne kondenzovat vlhkost (na povrchu).

Mám střešní panel Kingspan (plech-tep.izolce-plech) a potřebuji zjistit, jakou nejnižší nebo nejvyšší teplotu mohu navrhnout v místnosti, aby mi přitom na povrchu nekondenzovala voda. Vlhkost místnosti je 60%.

Otázka:

Na vnějším povrchu stropu pod půdou mám umístěna prkna, aby se po něm dalo chodit. Pokud by ale tato prkna měla opravdu mi=150, tak by docházelo na jejich spodním líci ke kondenzaci, což jsem si výpočtem ověřil. Vzhledem k tomu, že je požadováno, aby tento strop byl pochozí, musejí tam být buď prkna nebo OSB (či něco na tento způsob); předepsal jsem tedy dřevěná prkna s tím, že je třeba je namontovat s mezerami šířky 10 mm - z tohoto důvodu jsem poté "citem" snížil součinitel difuse dřeva na mi=3... Nevím, zda jsem tuto hodnotu odhadl reálně? Nebo Vás napadá případně jiné opatření, jak zabránit kondenzaci a zároveň mít podlahu pochozí?