Otázka:

Když jsem dnes pracoval v Energii 2023.5, tak jsem zjistil, že již není možné kombinovat v jedné zóně podzóny s „nekompatibilními“ provozy.

Což je změna, která za mě dost diskvalifikuje možnost využití podzón. A to i v případě, že odlišnost v „teplotním provozu“ mezi jednotlivými zónami je opravdu drobná. Rozdíly mezi jednotlivými smluvními profily jsou víceméně jen v pár hodinách provozu navíc.

Zjednodušení a sloučení do jedné zóny za mě není přípustné - už kvůli tomu, že odlišné jsou režim větrání, tepelné zisky, obsazenost…

Otázka:

Uvažuji-li nezateplenou stěnu POROTHERM 44Si, zavisí její tepelně technické vlastnosti také na použité maltě v ložných sparách.(např.: není-li dodržen systémový modul stavebního prvku). Bylo by správné vždy při výpočtu uvažovat alespoň minimální přirážku na vliv tepelných mostů, tedy pokud není výpočtem, delta 0.02?

S potěšením dnes přinášíme důležitou zprávu pro všechny specialisty, kteří se zabývají energetickým a environmentálním hodnocením budov BREEAM:

Začátkem tohoto týdne byl program Energie ve verzích 2013 až 2015 schválen v BRE (Building Research Establishment) jako uznaný software pro ČR a SR pro systém energetického a environmentálního hodnocení budov BREEAM INT NC 2013.

Informace o certifikaci je dostupná všem certifikovaným assesorům systému BREEAM.

Za účinnou pomoc s certifikací programu bychom rádi poděkovali panu Ing. Markovi Horákovi ze společnosti OBERMEYER ALBIS - STAVOPLAN s.r.o. a Ing. P. Kotkovi, PhD. a Ing. J. Antonínovi, PhD. ze společnosti EnergySim.

Otázka:

Zajímalo by mne, jak správně v programu Mezera zadat směr proudění v dutině. V mém případě jde o komplexní posouzení svislých dutin provětrávané fasády, které chci propojit s dutinou dvouplášťové střechy. Z důvodu dispozice stavby bude dutina střechy v podstatě konstantní výšky a z pohledu hodnocení programem Mezera prakticky bez spádu. U svislé dutiny je zřejmá orientace zdola nahoru, ale při určení směru vodorovného proudění dutiny vodorovné si nejsem jist, jak jej zadat.

Nabízí se vyšetření podle Vašeho DEMO přikladu, tedy svislou dutinu se zadáním proudění zdola nahoru a vodorovnou dutinu střechy s prouděním třeba zprava doleva (nasávání vzduchu z exteriéru u paty domu a výdech otvory v atice). Ale tak to určitě v dutině fungovat nebude, v dutině střechy bude v praxi proudění vícesměrné. Jde v podstatě o to, jestli kapacita odtahu z dutiny nebude tímto zjednodušením vyšetřována příliš "optimisticky".

Hodnocený objekt je bazénová hala, proto bych nerad skladby vrstev podcenil.

Otázka:

...prosím o výklad pojmu "celková podlahová plocha" uvedeného při zpracování PENB v Energii 2009.

... V jakém případě se uvažuje plocha pod vnějšími stěnami?

..výklad dle programu Energie 2009:

Celková podlahová plocha zóny je součtem podlahových ploch ve všech podlažích patřících do hodnocené vytápěné či chlazené zóny. Jednotka [m2].
-----------------------------
Podle zákona č. 406/2006 Sb. (par. 2, bod p) se celkovou podlahovou plochou rozumí podlahová plocha všech vytápěných podlaží vymezená mezi vnějšími stěnami (bez sklepů a sousedících nevytápěných prostor).

-----------------------------
TNI 73 0329 a TNI 730330 definují celkovou podlahovou plochu stejně, tj. jako celkovou vnitřní podlahovou plochu vytápěné části budovy, tedy opět plochu bez obalových konstrukcí.

-----------------------------
Vyhláška MVRR SR č. 625/2006 Z.z. definuje celkovou podlahovou plochu mírně odlišně. V par. 3, odst. 4 uvádí, že při stanovení celkové podlahové plochy se vychází z vnějších rozměrů budovy, přičemž se zanedbávají lokální vystupující konstrukce (sloupy, římsy, balkóny, lodžie, terasy). Do podlahové plochy se tedy podle vyhlášky 625/2006 Z.z. započítávají i plochy obalových konstrukcí.

-----------------------------
Celkovou podlahovou plochu zóny je nezbytné zadat nejen kvůli výpočtu tepelných zisků, ale i kvůli stanovení vnitřní tepelné kapacity zóny.