ZOOM: Podlaha na zemině a tepelná stabilita

V dalším detailním návodu se podíváme na to, jakým způsobem je nutné při výpočtu tepelné stability místnosti zadat podlahu na zemině. Inspirací byl následující dotaz (i když to nevypadá na první pohled asi příliš pravděpodobně):

Hodnotím tepelnou stabilitu haly s velkými vniřními zisky. Mám dva případy: v prvním uvažuji rozdílnou teplotu větracího vzduchu a venkovního vzduchu. Tento případ mi umožňuje ve výpočtu zvolit pouze metodu tepelné jímavosti, ne RC model – ten je šedý a nezaškrtnutelný.

V druhém případě je teplota větracího vzduchu shodná s venkovní. Tento příklad umožňuje volbu jak RC modelem tak metodou tepelné jímavosti.

Výsledky teplot v hale jsou u obou metod značně rozdílné. Prosím vysvětlit a zvolit tu pro výpočet vhodnější, dalším problémem je, proč nelze použít RC model při rozdílných teplotách venku a větracího vzduchu.

Otázka:

Zadal jsem 2 úlohy výpočtu letní stability. Jedná se o symetrický dvojdům. Obě hodnocené místnosti mají stejně velká okna orientovaná v obou případech na jihovýchod a dále stejně velká okna orientovaná v jedné hodnocené místnosti na jihozápad a v druhé hodnocené místnosti na severovýchod.

Jak je postaven výpočet, když se místnost s okny na SV více přehřívá?

Otázka:

V programu Energie je záložka, kde se zadávají vnitřní zisky a podlahová plocha. Chtěla jsem se zeptat, za jaké časové období je brána hodnota průměrné měrné produkce tepla v zóně, která je vztažena na m2. Přesněji řečeno pro rodinné domy je uváděna hodnota 3W/m2 – je tato hodnota uvedena za hodinu … ?

Otázka:

Není mi úplně jasné, v jakých případech mám použít přirážku k součiniteli prostupu tepla DeltaU a kdy mám naopak vliv tepelných mostů atd. zahrnout do tepelné vodivosti vrstvy...

Otázka:

pokud mám dům o zastavěné ploše 100m2 částečně podsklepený (plocha sklepa - bez započtení obvodových stěn tvoří 10m2, výška podlahy sklepa je -2,000) a podlaha přízemí je v úrovni terénu, pak v oddíle Podlaha a suterén zadám u částečně či zcela nevytápěného suterénu Výšku horní hrany podlahy nad terénem 0m a v Hloubce podlahy suterénu pro úrovní okolního terénu doplním 0,2m.
podle vzorce ((90m2x0m)+(10m2x2m))/90m2+10m2
Mate mne však, pokud by horní hrana přízemí byla ve výšce třeba +0,500m.
Potom je sice hloubka celoplošného podsklepení opět 0,2m, ale ve vztahu k terénu je to záporné číslo (-0,3m). Je tato moje úvaha správná?