chtěl bych se zeptat na korektnost zadání nevytápěného prostoru garáže. Jedná se o RD s garáží  v 1.NP s podlahou nad terénem, pod garáží je sklep. Zadávám ji jako nevytápěný prostor, pokud uvažuji:

1- že je ve sklepě pod garáží stejná teplota vzduchu jako v garáži, tak na kartě konstrukce na styku s exterierem a zeminou si pomocí F2 a volby podlaha na terénu nebo suterén a dále suterén o stejné teplotě určím U s vlivem zeminy pro podlahu suterénu pod garáží a stěn pod ůrovní terénu, za plochu pro výpočet s tímto U poté beru plochu podlahy suterénu pod garáží a stěn pod úrovní terénu? Ano, přesně tak. Na kartu kce na styku s exterierem a zeminou dále doplním stěny suterénu garáže nad úrovní terénu a stěny garáže, U podlahy garáže a její plochu do výpočtu nikde nezadávám pokud uvažuji, suterén o stejné teplotě jako prostor nad ním? Ano. Za objem nevytápěného prostoru dosazovaný v obecných údajích o nevytápěném prostoru beru jenom objem vzduchu v garáži bez vzduchu v suterénu garáže nebo i s tímto vzduchem?  Na straně bezpečnosti je vzít celý objem včetně suterénu. Pokud je ale suterén větrán jen málo, pak by zas realitě lépe odpovídalo uvažovat objem jen garáže. Možná ale zjistíte, že tento parametr není ve výpočtu zrovna důležitý. Doporučuji vyzkoušet.

2- uvažuji, že ve sklepě pod garáží je teplota nižší něž v garáži: na kartě konstrukce na styku s exterierem a zeminou si pomocí F2 a volby podlaha na terénu nebo suterén a dále suterén o nižší teplotě určím U s vlivem zeminy. Jakou plochu poté zadávám pro takto vypočtené U ? Je to pouze plocha podlahy garáže? Ano. Plochy stěn suterénu garáže poté už nikde nezadávám? Přesně tak, jejich vliv je schován v U pro podlahu nad suterénem. Za objem nevytápěného prostoru poté beru jen objem vzduchu v garáži. Ano.

Otázka:

Pokud v určitých případech potřebuji suterén pod obytnou částí modelovat jako nevytápěný prostor, tak použiji postup 2 s tím, že pro U stanovené s vlivem zeminy použiji k výpočtu plochu podlahy 1.NP na styku se suterénem a zadám ji pouze na kartě konstrukce na styku s exterierem a zeminou v nevytápěném prostoru suterénu?  Na kartě o obecných údajích o nevytápěném prostoru zadávám objem vzduchu v suterénu a intenzity výměny? Nejedná se pak o chybu, když tyto údaje zadávám vlastně i při výpočtu U podlahy s vlivem zeminy?

Vážení zákazníci,

Zde je možno stáhnout novou, aktualizovanou instalaci Energie 2015.7 CZ, pro majitele licence Energie 2015 zdarma.

Tato aktualizace je zaměřena na 2. výzvu NZÚ pro bytové domy.

Byla upravena nápověda/pomůcka pro zadání měrných tepelných ztrát rozvodů TV a byly přidány nové krycí listy pro bytové domy typu A a C.

Otázka:

Zadali jsme tepelné čerpadlo pomocí výkonové křivky. Do protokolu k PENB se však tiskne tiskne do tabulky G sezónní faktor SCOP, který podle všeho výpočet nijak neovlivňuje.

SCOP ale ovlivňuje v tabulce uvedenou účinnost distribuce a akumulace tepla. Když jsme třeba zadali SCOP=2, tak se v tabulce G objevila účinnost 215 %:

Tabulka G v PENB

Prosíme o komentář.

Otázka:

Hodnotím novostavbu obecního úřadu s víceúčelovým sálem. Objekt jsem rozdělila na dvě zóny – víceúčelový sál a kanceláře. Při osvětlení jsem sál hodnotila jako přednáškovou místnost – vzdělávací zařízení, zbytek úřadu potom jako administrativní budovu.

Paradox, který mi vychází je, že ačkoli budova není nijak extrémně zateplena a podobně (kategorie C obálky budovy), když zadám hodnoty pro tyto účely přesně, jak je definováno v TNI, vycházejí mi všechny hodnocené kategorie do A, dílčí vytápění je ale v G!

To je naprosto nelogické. Vykládám si celý problém tak, že referenční budova počítá nesmyslný požadavek na osvětlení administrativních a vzdělávacích budov na m2, čímž se moje budova dostává naprosto mimo a jednak nemá tak velké zisky od osvětlení jako referenční budova – tedy vytápění G, zároveň má ale mnohonásobně menší spotřebu na vytápění, tedy menší spotřebu elektřiny – proto neobnovitelné energie v A.

Trvalo mi hodně hodin toto z průkazu vyčíst. Co ale stále nechápu je, která ze zadávaných hodnot určuje referenční budovu? Tedy s jakými hodnotami vůbec počítá? Vyhláška definuje hodnoty pro obytné domy, ale v případě administrativní budovy mi najednou výpočet přijde naprosto nesmyslný…

Co mě také zaráží je hodnota měrné roční dodané elektřiny na osvětlení, konkrétně naprosto rozdílné hodnoty které uvádí česká a slovenská norma?! Zatímco v naší normě je pro administrativní budovu hodnota kolem 25kWh/m2 (nebo dokonce 45), na slovensku je to 9! Když, jestli to dobře chápu, slovenská hodnota je odvozena z reálných spotřeb?!

Otázky:

několik dotazů k programu Energie vztahující se k zeleným úsporám.

1. Okrajové podmínky jsou udávány v programu v MJ/m2. V TNI 73 0329 jsou udávány v kWh/m2. Vím, že je to celkem jedno, ale mám to připomínkované v posudku SFŽP. Dají se jednotky v programu nastavit podle TNI 73 0329?
2. Dále mám připomínkované větrání. Program připouští pro TNI 73 0329 pouze nucené větrání, objeví se to i v protokolu z výpočtu. TNI 73 0329 udává, že výpočet je pro nucené i přirozené větrání stejný. Mám to však v připomínce SFŽP. Dá se stím v programu něco dělat?