Otázka:

Pracuji s Vaším programem Energie (verze 2009) a řeším školní areál, který zahrnuje více budov a propojovací chodby. Jak mám určit průměrný součinitel prostupu tepla?
Mám všechny budovy řešit jako jednu (jsou navzájem propojeny). Nebo mám řešit každou budovu zvlášť? U propojovacích chodeb (většinou prosklených) jen velmi těžko dosáhnu doporučené hodnoty Uem,rc. Pokud bych měl použít vážený průměr, jaký parametr mám zvolit jako váhu? A navíc mi chodby budou výsledek velmi ovlivňovat a bude tedy nutné ostatní budovy zateplit ještě vysoce nad doporučenou úroveň aby v celkovém váženém průměru bylo dosaženo doporučené hodnoty Uem,rc celého komplexu.

Zkoušel jsem také jednotlivé budovy zadávat jako samostatné zóny ale výsledek byl z hlediska tepelně technických vlastností neporovnatelně horší než když jsem vše počítal jako jeden objekt. Pro upřesnění dodávám, že chodby jsou vytápěné a uvažoval jsem ve všech budovách stejný režim užívání.

Otázka:

Pracuji na výpočtu měrné potřeby tepla pro dotační program Zelená úsporám. Jedná se o řadový dům. Jedná se mi o místnost Kotelny (místnost 105). Je nevytápěna. Místnost je umístěna „uvnitř“ stavby( přilehlá ke zdi sousedního vytápěného objektu a další místnosti kolem jsou vytápěné. Chci se zeptat zda, do celkové podlahové plochy:

1 - musím zahrnout i plochu kotelny a počítat s ní jako s vytápěnou. A v dotačním programu zelená úsporám s ní počítat. (celková plocha i s plochou kotelny = plocha krát 650, 850 atd

2 - musím zahrnout i plochu kotelny a počítat s ní jako s vytápěnou. A v dotačním programu zelená úsporám s ní počítat nebudu.(celková plocha mínus plocha kotelny = plocha krát 650, 850 atd

3 - nezahrnu plochu kotelny.( Kotelnu zadám do formuláře nevytápěné prostory. A v dotačním programu zelená úsporám s ní počítat nebudu)

Četl jsem na blogu podobnou otázku. Ale tam se jednalo o místnost s malou podlahovou plochou(spíž), která byla umístěna u ochlazované stěny. Je mi jasné že kotelna do podlahové plochy nepatří, ale z důvodu umístění si nejsem jistý.

Otázka:

Mám dotaz ohledně konstrukce mezi vytápěným prostorem a nevytápěným suterénem:

Plocha věnce

Kam mám zadat správně plochu této konstrukce? V našem případě se jedná o 0,3 x obvod budovy...

Otázka:

...Proč je při vytváření nového projektu u popisu rozdělení zón napsáno že malé nevytápěné prostory lze do hlavní zony zahrnout jako vytápěné? Přeci pokud mám nevytápěný prostor zadám ho v sekci nevytápěné protostory u té samé zóny co ostatní konstrukce případně řeknu že je konstrukce na rozhraní s exteriérem, nebo třeba u suterénu použiju nevytápěný suterén...

Otázka:

Nejsem schopen rozhodnout, zda stavba, kterou posuzuji v programu Energie, je středně těžké konstrukce či těžké konstrukce. Rozhodl jsem se tedy vnitřní tepelnou kapacitu zóny spočítat přesně.

1. dotaz:

Které konstrukce mohu do výpočtu započítávat. Pokud tomu rozumím dobře, jsou to všechny (podlahy, stropy, střechy, obvodové i vnitřní zdivo)?

2. dotaz:

Jaké části skladby konstrukce mohu do výpočtu zahrnout? Není to omezeno tloušťkou vrstvy nebo typem materiálu? Zajímá mne především systém ztraceného polystyrénového bednění. Jedná se o zdivo nosných konstrukcí s betonovým jádrem, které je ovšem obklopeno polystyrenem (tedy i z interiéru objektu). Tloušťka takovéhoto polystyrenu bude mít určitě na vnitřní tepelnou kapacitu zóny vliv a já nevím, jak toto zohlednit nebo zda tohle pomocný výpočet v Energii zohledňuje automaticky.

3. dotaz:

Také mne zajímá, jaké ploch pro obvodové konstrukce uvažovat do výpočtu, zda vnější či vnitřní rozměry?

4. dotaz:

Když jsem provedl výpočet, do něhož jsem zahrnul veškeré konstrukce, jak píši v dotazu č. 1, dosáhl jsem velmi překvapivého čísla. U objektu typu bungalov s vnitřní podlahovou plochou 138 m² mi vyšla vnitřní tepelné kapacita zóny 226 MJ/K. Tedy když toto přepočtu na podlahovou plochu získávám 1638 kJ/K/m², což se mi zdá vzhledem k nabízeným číslům v nápovědě docela hodně (260 kJ/K/m² pro těžké konstrukce či 165 kJ/K/m² pro středně těžké).