Otázka:

Pokud se vnitřní konstrukce mezi zónami neprojeví v hodnotě průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy Uem a v referenčním UemR, jak uvádíte třeba v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/proc-nepatri-vnitrni-konstrukce-mezi-zonami-do-obalky-budovy-detailni-rozbor-s-prikladem/?srt=nejctenejsi, tak jak se tedy zohlední jejich kvalita v PENB?

Špatné izolační vlastnosti vnitřních stěn mají totiž určitě vliv na dodanou energii. Zvláště u průmyslových hal temperovaných na nezámrznou teplotu (5 st. C), ve kterých se nacházejí administrativní a hygienické vestavky vytápěné na 15 st. C a výše, je vliv konstrukcí mezi zónami na potřebu tepla na vytápění značný.

Otázka:

Mám budovu rozdělenou na tři sekce jako samostatné výpočty o více zónách. Potřeboval bych sloučit tyto tři výpočty tak, aby se jednalo o jednu úlohu a vypočítat hodnocení dohromady.

Umí ENERGIE nějaký import již definovaných zón včetně všech konstrukcí apod. tak abych nemusel přepisovat vše manuálně?

Otázka:

Ráda bych se ujistila ohledně správného zadávání podzón. Mám zónu, která se skládá ze tří podzón:
podzóna č. 1 má 20°C, objem 106,2 m3 a plochu 27,6 m,
podzóna č. 2 má 24°C, objem 71,2 m3 a plochu 18,5 m,
podzóna č. 3 má 22°C, objem 81,3 m3 a plochu 21,1 m.
Teploty mám vždy shodné pro určení požadavku na součinitel prostupu tepla a teplotu pro režim vytápění.

Na záložce "Provozní teploty" je průměrná vnitřní teplota pro režim vytápění 21,7°C. Tomu rozumím, jedná se o vážený průměr přes objemy.

Nicméně mě nyní zarazilo, že na záložce "Základní parametry zóny" je převažující návrhová vnitřní teplota pro určení U kcí 20°C. Chápu, že podzóna s 20°C má největší energ. vztažnou plochu i objem, ale nyní jsem trochu znejistila, zda zadávám podzóny správně. Pokud by byly jednotlivé podzóny zadány samostatně jako zóny, požadavek na U by byl přísnější.