Otázka:

Zpracoval jsem v Energii 2011 výpočet pro objekt základní školy (několik pavilonů, spojovací chodby) - pro stávající i nový stav (výměna oken, zateplení fasády a střechy). Poté jsem z úlohy stávajícího stavu vygeneroval energetický štítek obálky budovy a jako doporučenou úlohu jsem použil úlohu nového stavu. Ve štítku se správně vyplnila požadovaná hodnota průměrného součinitele obálky budovy podle ČSN 73 0540-2 (Uem,N). Zde konkrétně 0,44. Tato hodnota se samozřejmě objevila shodná pro stávající i nový stav objektu (v grafu na poslední straně štítku).

Dále jsem ale potřeboval samostatný štítek jen pro nový stav objektu. Stejnou úlohu, kterou jsem předtím použil jako doporučenou, jsem teď použil samostatně a vygeneroval z ní štítek (neprováděl jsem žádné úpravy v zadání). Požadovaná hodnota Uem,N se ale vypočetla na 0,42 (místo původních 0,44).

Nemáte nějaký tip, proč se tomu tak děje? Jde mi o to, že nemohu takto štítek prezentovat, aby v jednom štítku, kde jsou obě úlohy, byla jiná hodnota než v samostatném štítku nového stavu, protože pokud je jiné Uem,N, je jiné i CI.

Jediný rozdíl mezi štítky, který jsem našel, je v hodnotě b (činitel teplotní redukce) u podlahy nad nevytápěným suterénem (do které však nebylo zasahováno - jen v Energii na kartě zadání podlahy je v novém stavu jiný tepelný odpor R suterénních stěn, protože tyto byly zatepleny). Vstupuje tedy činitel "b" do výpočtu Uem,N? A proč byl ovlivněn zateplením suterénních stěn?

Otázka:

pokud mám dům o zastavěné ploše 100m2 částečně podsklepený (plocha sklepa - bez započtení obvodových stěn tvoří 10m2, výška podlahy sklepa je -2,000) a podlaha přízemí je v úrovni terénu, pak v oddíle Podlaha a suterén zadám u částečně či zcela nevytápěného suterénu Výšku horní hrany podlahy nad terénem 0m a v Hloubce podlahy suterénu pro úrovní okolního terénu doplním 0,2m.
podle vzorce ((90m2x0m)+(10m2x2m))/90m2+10m2
Mate mne však, pokud by horní hrana přízemí byla ve výšce třeba +0,500m.
Potom je sice hloubka celoplošného podsklepení opět 0,2m, ale ve vztahu k terénu je to záporné číslo (-0,3m). Je tato moje úvaha správná?

Otázky:

1. problematiku vytápěného / nevytápěného suterénu jsme řešili minule, myslim, ze jsem pochopil. Zadávám to tedy jako "nevytápěný prostor".
Jakmile mám suterén solitérního objektu, pak nemám problém.Všude okolo je zemina.  Ve chvíli, kdy ovšem počítám suterén např. řadového rodinného domu, kde ve vedlejším objektu je také nevytápěný suterén (nebo nějáky temperovaný prostor), pak mám nejasnost.
Dost často  si klient sklep předělává např. na pracovnu, chce tam tedy topit. Jak zadám vedlejší suterénní prostor ? (exteriér to není, a zemina to také není) normálně po staru bych tam dal béčkem srážku ale to tato norma neumožnuje.
2. ten samý případ řadového rodinného domu, kdy např. v 1. NP jsou obytné vytápěné místnosti a ve vedlejším objektu také. Dělící konstrukce mezi "sekcemi"je  tedy neochlazovaná konstrukce. Vůbec nezadávat ?
3. Problematika tepelných mostů. Náš standardní postup je ten, že když máme např. bytový dům, zděný s žb překlady bez TI, tak ve stávajícím stavu uvažujeme mosty 0,1A . dle TNI nízká kvalita řešení. Po provedení opatření, kdy se zateplí fasáda, střecha, ostění oken dáváme mosty 0,02 - 0,05A, podle kvality řešení. Lze říci, že tepelně izolační vrstva je po realizaci opatření "spojitá".

Otázka:

Jak se v projeví ve výpočtu tepelného toku přes "podlahu a suterén", když má žadatel "suterén" na úrovni terénu, toto patro je využíváno jako suterén a není vytápěno.

Otázka:

Mohu se zeptat, proč je v zadání programu Energie rozdíl mezi vložením lineárního činitele prostupu tepla v kartě "podlaha" oproti tomu, když stejnou hodnotu o stejné délce vložím na kartu, kde se zadávají ostatní lineární činitele (stěna a střecha - liniové tepelné vazby).

V případě, kdy zadám lin. čin. o hodnotě 0,19 W/mK na kartu podlahy, dostanu celkovou potřebu tepla 17 kWh/m2.a, když zadám ten stejný parametr zvlášť do karty liniové tepelné vazby (říkal jsem si že to bude přehlednější mít vypsané všechny činitele pod sebou) dostanu potřebu tepla 19 kWh/m2.a.