Otázka:

Chtěl bych navázat na dotaz http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/uznatelna-celkova-podlahova-plocha-lze-zahrnout-nevytapenou-spiz/ . Řeším obdobný problém, ale moje "spíž" je garáž o ploše 5*2,8m. Zadal jsem Garáž jako nevytápěný prostor, plochu zahrnul do celkové podlahové plochy a vyškrtnul ji z nároku na dotaci. Je tento postup schůdný?

Otázka:

Chtěl bych se zeptat na problém namodelování střechy panelového domu soustavy T06B-KDU z r.1968. V popisu tohoto objektu jsem se dočetl, že jde o dvouplášťovou střechu: ŽLB panely tl.12cm, sypaný keramzit 18cm, poté vzduchová dutina 2-16cm, ŽLB desky tl.8cm a hydroizolace. Asi před 3 lety se na této střeše (bez zásahu do původní skladby!) realizovalo "zateplení" 10cm polystyrenu. Chápu to tak, že pokud by mezera byla funkční, měla by vrstva polystyrenu minimální vliv na omezení úniku tepla. Je otázkou, do jaké míry je samozřejmě tato větrací dutina účinná. Rád bych toto zateplení do výpočtu alespoň v minimální míře zahrnul. Bylo by možné uvažovat tuto dutinu jako nevytápěný prostor s určitou intenzitou výměny vzduchu? Mohl byste odhadnout její reálnou hodnotu s vlivem na stáří a charakter domu? Případně napadá vás nějaké jiné řešení?

Otázka:

Hodnotím objekt z 30. let, u kterého jsou uvnitř dispozic po celé jeho výšce (5 NP, výška patra 3,45 m) přisvětlovací a odvětrávací světlíky (ve střešní rovině jsou otevřené).

Jedná se mi o to, zda konstrukce (okna, stěny) ve styku s tímto prostorem mám posuzovat jako konstrukce ve styku s exteriérem či s prostorem s nějakou pevně danou teplotou, která nebude oněch - 15°C?

Otázka:

Počítám RD, který má nevytápěnou půdu, na kterou je pár oken. Vzhledem k její velikosti je jich vážně málo.

Výsledky mi ovšem vychází značně rozdílně, když zadám půdu jako běžný nevytápěný prostor, a když jí doplním koeficienty pro zimní zahrady a počítám solární zisky přes půdu.

Je to špatně, počítat se zisky?

Otázka:

Pokud zadám dilataci do nevytápěných prostor prostřednictvím přibližného výpočtu, potřebuji vyplnit údaj o objemu vzduchu v nevytápěném prostoru.

Podle dokumentace je vzájemný odstup bytových sekcí - dilatace 200 mm, délka dilatace 8,5 m a výška při 8 podlažích 23,5 m, což představuje celkem

39,95 = cca 40,0 m3.  Nyní mám 2 možnosti provedení výpočtu:

1. Ke každé dílčí zóně přiřadím polovinu vzduchového objemu (20 m3), zadám plochu, U, pomocným výpočtem zjistím činitel "b" atd. a pokračuji ve výpočtu

2. K jedné z dílčích zón přiřadím celkový objem vzduchu a obě stěny (bude uvedeno ve výpočtu pouze jednou) - není to tak čisté, ale jedná se o 1 dům, která se skládá ze 4 sekcí

3. Poslední variantou, která mě napadla, ale o té nejsem přesvědčen, protože to není zcela čisté, by bylo počítat se stěnou v dilataci jako z obvodovou zdi a přes činitel teplotní redukce ji vyjádřit, že se nejedná o stěnu k exteriéru.