Otázka:

Při zpracování PENB nehodnotím jen projektem dané řešení, ale také se podílím na návrhu energetiky řešeného objektu už ve fázi návrhu. A proto potřebuju už při zadávání konstrukce vědět, jestli zadávaná skladba vyhovuje požadavkům. Hodnota UN20, která se na příslušném okně zobrazuje, mi k tomu nestačí...

Otázka:

Potřeboval bych vypočítat činitel b pro konstrukci u nevytápěného prostoru. Našel jsem příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/jak-vypocitat-cinitel-teplotni-redukce-pro-nevytapeny-prostor/#403, kde v komentáři diskutujete různé vztahy. Píšete, že pro nevytápěný prostor se má použít vztah

b = (Ti - Tu) / (Tim - Te),

do kterého mohu dosadit za Ti=20 C, za Tu=5 C (teplota v nevyt. prostoru), za Tim=20 C a za Te=-15 C, takže mi vyjde 0,429.

Jenže v Energii 2011 mám při výpočtu ochlazovaných konstrukcí v nápovědě napsaný vzorec, jak uvádí p. Šulc, tj.

b = (Ti - Te) / (Tim - Te).

Jak mám ale dosadit do toho vztahu? Když dám za Ti teplotu v nevytápěném prostoru 5 C, tak mi vyjde 0,571, což je pak skutečně (1-b) jak uvádí p. Šulc.

Myslím že vzniklo nedorozumění v tom že víše uvedený vzorec je uveden v položce „Nevytápěné prostory“, a vzorec uváděný panel Šulcem je uvedený v položce „Stěny a střecha“ a tam skutečně „b“ = (1-b). Většinou jsem se setkal s tím, že přes tuto položku se zjednodušují výpočty pro ztráty do nevytápěných prostor.

Otázka:

Pokud jde o program Energie 2009, konkrétně výpočet podle TNI 730329. Jedná se rodinný dům, který je bokem přilepen na objekt souseda. Částečně na nevytápěnou garáž, částečně na atelier, kde se občas topí (odhad průměrná teplota 15°C).
Další varianta je dvojdomek. Pokud jde o roční průměr, zřejmě u souseda žádný teplotní rozdíl nebude, je tedy možno tuto konstrukci z výpočtu vypustit?
Případně jak zohlednit rozdíl vnitřních teplot oproti sousedovi (pokud budu počítat př. průměr 15°C u něj).
Zkoušel jsem něco najít v dialogu nevytápěný prostor, nebo stěny a střecha ale nějak mě nenapadá, kde a jak se to dá zadat nebo zohlednit.
Jde sice jenom o výpočet úspory 20%, tyto konstrukce tam zůstávají nezměněny a výsledek tedy ovlivní jen minimálně, ale rád bych to tam dosadil korektně.

Otázky:

...pro případ částečně či zcela nevytápěný suterén: objekt, který je podsklepen jen z 1/3, do kolonky plocha podlahy v obecných údajích zadávám: plochu stropu suterénu (plocha podlahy 1.NP) včetně vnějších konstrukcí nebo skutečnou plochu podlahy sklepa bez obvodových konstrukcí?

Dále mě zajímá, jestli je korektní přepočítat tento objekt na zcela podsklepený s tím, že exponovaný obvod bude obvod 1.NP a výšky pod a nad terénem budou takové, aby součin exponovaného obvodu a těchto výšek (hloubek) odpovídal skutečným plochám stěn suterénu nad i pod terénem.

Dále mě zajímá jak program rozlišuje při zadávání nevytápěných prostor jestli je ochlazovaná kce na styku s vnějším vzduchem či se zeminou v zadávaném formuláři mi připadá, že to nijak nerozlišuje.

Otázka:

pokud mám dům o zastavěné ploše 100m2 částečně podsklepený (plocha sklepa - bez započtení obvodových stěn tvoří 10m2, výška podlahy sklepa je -2,000) a podlaha přízemí je v úrovni terénu, pak v oddíle Podlaha a suterén zadám u částečně či zcela nevytápěného suterénu Výšku horní hrany podlahy nad terénem 0m a v Hloubce podlahy suterénu pro úrovní okolního terénu doplním 0,2m.
podle vzorce ((90m2x0m)+(10m2x2m))/90m2+10m2
Mate mne však, pokud by horní hrana přízemí byla ve výšce třeba +0,500m.
Potom je sice hloubka celoplošného podsklepení opět 0,2m, ale ve vztahu k terénu je to záporné číslo (-0,3m). Je tato moje úvaha správná?