Otázka:

Zpracovávám PENB pro novostavbu pekárenského provozu vč. prostorů přilehlých mrazících hal.

V případě tepla bude přes spalinové výměníky od plynových pecí (inst. 800 kW výkonu výměníků) využíváno a akumulováno teplo pro vytápění a přípravu TV v prostorech objektu (provoz pekárny 363 z 365 dnů v roce), vlastní jiný zdroj tepla není uvažován, rozvod topné vody bude z aku. nádrží do OT a to především v prostorech bez vl. zdrojů tepla. Formálně tedy budu muset tedy zadat např. jiný zdroj tepla na ZP, že?

Otázka:

Jako doporučené opatření pro snížení energetické náročnosti hodnocené budovy jsem navrhl snížení hodnot U obalových konstrukcí. Paradoxně mi pak vyšla pro toto doporučené opatření vyšší dodaná energie na chlazení. Čím je to způsobeno?

Otázka:

Mám dva zdroje na ohřev TUV - plyn+soláry. Na formuláři sol. ohřev zadám tyto kolektory včetně zásobníku.

Aby se mi kolektory projevily ve výpočtu, tak nám bylo řečeno, že u formuláře Příprava TUV je nutné mimo plynu zadat i druhý zdroj v podobě TUV, který v energonositelích bude uvažovat jako elektřina. Následně v protokolu PENB se mi zobrazí 3 zdroje - soláry+elektřina+plyn.

Je tento postup správný?

Otázka:

Hodnotím novostavbu obecního úřadu s víceúčelovým sálem. Objekt jsem rozdělila na dvě zóny – víceúčelový sál a kanceláře. Při osvětlení jsem sál hodnotila jako přednáškovou místnost – vzdělávací zařízení, zbytek úřadu potom jako administrativní budovu.

Paradox, který mi vychází je, že ačkoli budova není nijak extrémně zateplena a podobně (kategorie C obálky budovy), když zadám hodnoty pro tyto účely přesně, jak je definováno v TNI, vycházejí mi všechny hodnocené kategorie do A, dílčí vytápění je ale v G!

To je naprosto nelogické. Vykládám si celý problém tak, že referenční budova počítá nesmyslný požadavek na osvětlení administrativních a vzdělávacích budov na m2, čímž se moje budova dostává naprosto mimo a jednak nemá tak velké zisky od osvětlení jako referenční budova – tedy vytápění G, zároveň má ale mnohonásobně menší spotřebu na vytápění, tedy menší spotřebu elektřiny – proto neobnovitelné energie v A.

Trvalo mi hodně hodin toto z průkazu vyčíst. Co ale stále nechápu je, která ze zadávaných hodnot určuje referenční budovu? Tedy s jakými hodnotami vůbec počítá? Vyhláška definuje hodnoty pro obytné domy, ale v případě administrativní budovy mi najednou výpočet přijde naprosto nesmyslný…

Co mě také zaráží je hodnota měrné roční dodané elektřiny na osvětlení, konkrétně naprosto rozdílné hodnoty které uvádí česká a slovenská norma?! Zatímco v naší normě je pro administrativní budovu hodnota kolem 25kWh/m2 (nebo dokonce 45), na slovensku je to 9! Když, jestli to dobře chápu, slovenská hodnota je odvozena z reálných spotřeb?!

Otázka:

Mám starší systém rovnotlakého VZT (bez ZZT), který v zóně zajišťuje 100 % vytápění. Je znám objemový tok podle projektu. Chci se zeptat zda na kartě "větrání zóny, ventilátory a úprava vlhkosti" zadávám tento obj. tok a nebo nějaké hygienické minimum pro daný prostor?