Otázka:

Rád bych se zeptal na základní problematiku tepelně technického výpočtu a to je použití „výpočtové“ hodnoty tepelné vodivosti. Jelikož je v krycích listech určených Zelené úsporám nesmyslně udáván součinitel prostupu tepla konstrukce, ze kterého sice lze tepelnou vodivost dopočítat ale výsledky jsou mnohdy naprosto rozhozené jeví se tedy asi jako nejlepší vycházet z charakteristické hodnoty dodávanými výrobci a tuto hodnotu upravit o vlhkostní koeficienty a stanovit tak výpočtovou hodnotu.

Pro výpočet této hodnoty jsem použil tohoto vzorečku : λu=λk.(1+z1.Zu(z2+z3)). Pro materiály na bázi expandovaného polystyrenu jsem obdržel hodnotu kolem 2%, pro minerální vlákna pak kolem 5-7% dle zabudování tohoto materiálu v konstrukci a vystavení vlhkosti. V teple jsem si všiml, že uvádíte hodnoty 2% pro EPS 10% pro minerální vlnu. Charakteristická hodnota pro EPS se pohybuje například u EPS 70F firmy Orsil na hodnotě 0,038 W/(m.K). Pokud tedy toto přenásobíme dostaneme pro EPS výpočtovou hodnotu tepelné vodivosti 0,039, u minerálních izolací je to pak kolem hodnoty 0,042-0,043. Je možné takto postupovat či stačí používat výrobcem deklarovanou hodnotu, která je u EPS i minerální vlny také 0,039W/(m.K)? Tyto hodnoty většinou odpovídají hodnotám ve Vašich knihovnách.

Za druhé bych se rád zeptal, jestli v souladu s ČSN EN ISO 6946 je opravdu při výpočtu možné zanedbat plastové kotvící prvky a součinitel prostupu stěny zateplený systémem ETICS tak nezatěžovat žádnou přirážkou na tepelné mosty? Je pak tedy zateplení v tl. 150mm na stěně z cihel CPP tl. 440 mm dostatečné když hodnota U vychází s výpočtovou hodnotou izolantu 0,039 W/(m.K) U=0,22 W/(m2.K)? Vím že nová platná verze TNI již umožňuje použít přesnou hodnotu přirážky na vliv bodových tepelných mostů, ze které pak toto potlačení plastových prvků vychází.

Posledním dotazem je zpřesnění popisu u přirážky na celkové tepelné mosty. Zde je uvedeno že hodnotu 0,05W/(m.K) je možné použít v případě kdy je izolace na většině plochy v neztenčené tloušťce. Toto ale třeba není někdy možné dodržet při zateplení střešní konstrukce a fasády kdy propojení izolantu vlastně ani není možné. Je pak použití této hodnoty vůbec opodstatněné?

Otázka:

Je možné zanedbat vliv systematických tepelných mostů u výpočtu součinitele prostupu tepla, pokud při kontaktním zateplení EPS 120mm jsou použity celoplastové hmoždinky, které se zafrézují do polystyrenu a překryjí EPS víčkem?

Otázka:

Při výpočtu součinitele prostupu tepla u obvodové stěny s vnějším izolantem se musí uvažovat s kotvami prostupující vnější izolant. Lze v programu Teplo započítat “polystyrenové zátky“, které překryjí kotevní prvek?

Otázka:

Chtěl jsme se zeptat, zda je možný (metodicky akceptovatelný dle TNI 730331 a Metodických pokynů k Nové zelená úsporám 2013 ) celkový záporný účinek vlivu teplených vazeb při detailním zadání lineárních činitelů prostupu tepla.

Posuzuji objekt prvotně navržený dle PHPP vč. detailního zadání veškerých teplených vazeb (vysoce kompaktní tvar, velice pečlivě vyřešené veškeré detaily, vnější zateplení velké tloušťky ) a celkový účinek vazeb je mírně mínusový (cca 1-2% ). Dle TNI 730329 bylo možná zadat minimálně 0-lový účinek vyzeb. Platí takovýto limit i pro zadání dle vyhl o ENB 78/2013 Sb. ? V Metodických pokynech k Nové zelená úsporám 2013 jsme takový limit nezaznamenal.

Otázka:

Hodnotím budovu, která má vystupující meziokenní žebra a štítové obvodové stěny. Nejsem si jista jak tyto žebra započítat do výpočtu:

Vystupující žebro

Moje řešení je to, že bych započítala plochu konstrukce odečtenou z pohledu, jednalo by se pak o zeď s tloušťkou 1040+460 v případě štítové stěny, obdobně u žebra, s příslušnou tloušťkou izolace. Energeticky vztažnou plochu (v obrázku zeleně) bych potom vypočítala včetně žeber. Myslíte, že je takový postup v pořádku?