Otázky:

1. problematiku vytápěného / nevytápěného suterénu jsme řešili minule, myslim, ze jsem pochopil. Zadávám to tedy jako "nevytápěný prostor".
Jakmile mám suterén solitérního objektu, pak nemám problém.Všude okolo je zemina.  Ve chvíli, kdy ovšem počítám suterén např. řadového rodinného domu, kde ve vedlejším objektu je také nevytápěný suterén (nebo nějáky temperovaný prostor), pak mám nejasnost.
Dost často  si klient sklep předělává např. na pracovnu, chce tam tedy topit. Jak zadám vedlejší suterénní prostor ? (exteriér to není, a zemina to také není) normálně po staru bych tam dal béčkem srážku ale to tato norma neumožnuje.
2. ten samý případ řadového rodinného domu, kdy např. v 1. NP jsou obytné vytápěné místnosti a ve vedlejším objektu také. Dělící konstrukce mezi "sekcemi"je  tedy neochlazovaná konstrukce. Vůbec nezadávat ?
3. Problematika tepelných mostů. Náš standardní postup je ten, že když máme např. bytový dům, zděný s žb překlady bez TI, tak ve stávajícím stavu uvažujeme mosty 0,1A . dle TNI nízká kvalita řešení. Po provedení opatření, kdy se zateplí fasáda, střecha, ostění oken dáváme mosty 0,02 - 0,05A, podle kvality řešení. Lze říci, že tepelně izolační vrstva je po realizaci opatření "spojitá".

Otázka:

Kam mám zadávat liniovou tepelnou vazbu týkající se založení příček na základové desce?

Otázka:

1) jak je to s navyšováním součinitele prostupu tepla stavebních konstrukcí při výpočtech Průkazů energetické náročnosti budov? 10%? Někdy totiž může zvýšení o 10% znamenat nesplnění požadované hodnoty.

2) jak se mám zachovat, když počítám, PENB na výrobní halu, která je rekonstruovaná a neobsahuje ani po rekonstrukci tepelnou izolaci v podlaze na zemině z důvodu vysokého požadavku na zatížení.

Součinitel U není tedy splněn ani na požadovanou hodnotu. Měla bych trvat na přepracování konstrukce podlahy u projektanta, nebo lze s touto hodnotou počítat a v protokolu PENB v části 5 (tepelně technické vlastnosti budovy) napsat, že stavební konstrukce podlahy nesplňuje požadované hodnoty? Nevrátí se s tímhle projekt z úřadu s požadavkem na přepracování? Myslím, že tato varianta může přinést problémy.

Otázka:

Rád bych se zeptal na základní problematiku tepelně technického výpočtu a to je použití „výpočtové“ hodnoty tepelné vodivosti. Jelikož je v krycích listech určených Zelené úsporám nesmyslně udáván součinitel prostupu tepla konstrukce, ze kterého sice lze tepelnou vodivost dopočítat ale výsledky jsou mnohdy naprosto rozhozené jeví se tedy asi jako nejlepší vycházet z charakteristické hodnoty dodávanými výrobci a tuto hodnotu upravit o vlhkostní koeficienty a stanovit tak výpočtovou hodnotu.

Pro výpočet této hodnoty jsem použil tohoto vzorečku : λu=λk.(1+z1.Zu(z2+z3)). Pro materiály na bázi expandovaného polystyrenu jsem obdržel hodnotu kolem 2%, pro minerální vlákna pak kolem 5-7% dle zabudování tohoto materiálu v konstrukci a vystavení vlhkosti. V teple jsem si všiml, že uvádíte hodnoty 2% pro EPS 10% pro minerální vlnu. Charakteristická hodnota pro EPS se pohybuje například u EPS 70F firmy Orsil na hodnotě 0,038 W/(m.K). Pokud tedy toto přenásobíme dostaneme pro EPS výpočtovou hodnotu tepelné vodivosti 0,039, u minerálních izolací je to pak kolem hodnoty 0,042-0,043. Je možné takto postupovat či stačí používat výrobcem deklarovanou hodnotu, která je u EPS i minerální vlny také 0,039W/(m.K)? Tyto hodnoty většinou odpovídají hodnotám ve Vašich knihovnách.

Za druhé bych se rád zeptal, jestli v souladu s ČSN EN ISO 6946 je opravdu při výpočtu možné zanedbat plastové kotvící prvky a součinitel prostupu stěny zateplený systémem ETICS tak nezatěžovat žádnou přirážkou na tepelné mosty? Je pak tedy zateplení v tl. 150mm na stěně z cihel CPP tl. 440 mm dostatečné když hodnota U vychází s výpočtovou hodnotou izolantu 0,039 W/(m.K) U=0,22 W/(m2.K)? Vím že nová platná verze TNI již umožňuje použít přesnou hodnotu přirážky na vliv bodových tepelných mostů, ze které pak toto potlačení plastových prvků vychází.

Posledním dotazem je zpřesnění popisu u přirážky na celkové tepelné mosty. Zde je uvedeno že hodnotu 0,05W/(m.K) je možné použít v případě kdy je izolace na většině plochy v neztenčené tloušťce. Toto ale třeba není někdy možné dodržet při zateplení střešní konstrukce a fasády kdy propojení izolantu vlastně ani není možné. Je pak použití této hodnoty vůbec opodstatněné?

Otázka:

Pokud mám objekt, kde tepelné mosty mezi konstrukcemi nebyly nijak řešeny, je korektní použít hodnotu 0,2 při výpočtu dle TNI730329? Nebo je dostačující hodnota 0,1? Při uvažování ploch pro výpočet vycházím z vnějších rozměrů. Pokud provedu zateplení pouze obvodových stěn, lze snížit vliv lineárních vazeb na hodnotu 0,05 nebo by byla korektnější hodnota vyšší?