zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Způsob vyhodnocení vícezónové budovy: rozdíly mezi verzí 2011 a 2013
Kategorie » téma: Energie » 01 Zóny | Energie » 09 Výstupní data
11.04.2013 10.19 | | Komentáře: 3 komentářů | Přečteno: 18493x
Otázka:
Zjistil jsem, že se rádce pro vyhodnocení výsledků chová ve verzi 2011 jinak než ve verzi 2013. Rádce pro hodnocení výsledků v Energii 2013 podle ČSN v kroku 2/2 nabídne možnost, jakou část budovy hodnotit, kdežto podle MPO tento krok úplně přeskočí...
PENB pro průmyslový provoz
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data
24.02.2011 10.28 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20902x
Otázka:
Děláme projekt na technologický objekt, který je součástí areálu dolů. Zhruba 10% plochy jsou prostory vytápěné na 20°C, zbylá část objektu (90%) je pouze temperována na 5°C. Musím na tento objekt zpracovávat PENB? Pokud ne, na základě jaké legislativy mohu PENB vypustit?
Pokud ano, musím provést posouzení na základě referenční budovy, protože mnou posuzovaná budova v základních druzích budov není. Umožňuje toto program Energie a jakým způsobem?
Faktory primární energie pro tepelné čerpadlo
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Energie » Obecně | Energie » 09 Výstupní data
29.04.2013 22.21 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 25693x
Otázka:
Ve vyhl. 78/2013 na str 16 je tabulka Faktory primární energie hodnocené budovy.
Na školení jsem slyšel, že na primární energii nevyjde ve štítku dobře dům, kde se topí elektrokotlem a tepelným čerpadlem, faktor 3,2. Nespadá ale náhodou tepelné čerpadlo do řádku Energie okolního prostředí elektřina a teplo? faktor 1?
Limit pro započítání elektřiny z FV systému do primární energie
Kategorie » téma: Energie » 07 OZE a primární energie | Energie » 09 Výstupní data
15.01.2023 15.05 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 32774x
Otázka:
Chtěl bych vás požádat o vysvětlení problematiky "Roční nevyužitá produkce FVE podle vyhl. 264/2020 Sb. (§5, bod 2d)".
Snažím se u jedné pasivní budovy dosáhnout nulového standardu, ale díky tomuto "opatření" se mi to nedaří. Měl jsme za to že zjednodušeně čím víc panelů - tím víc odeslané energie do sítě a tím víc plus pro objekt.
Zajímalo by mě co ten odstavec ve vyhlášce přesně znamená, proč je výpočet (pozitivní přínos FVE) tímto způsobem omezen a případně jaké jsou vaše typy pro návrh FVE, případně kombinaci s technologiemi, aby to vycházelo pro budovu co nejlépe a bylo možné tento nulový standard splnit.
Měsíční krok výpočtu a jeho další použití v praxi
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Energie » 09 Výstupní data | Normy a vyhlášky
12.01.2023 12.00 | | Komentáře: 1 komentářů | Přečteno: 28947x
Otázka:
Vyhláška č. 264/2020 Sb. požaduje výpočet s hodinovým krokem pouze pro specifikované případy (v budovách nebo zónách s chlazením, úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie). Podle mého názoru tedy není důvod v ostatních případech nevyužít měsíční krok výpočtu.
V této souvislosti bych tedy měl několik dotazů:
- Energie 2023 umožňuje výpočet pouze v hodinovém kroku (alespoň jinou volbu jsem nenašel). Nevím, jestli je to schůdné, ale bude někdy umožňovat i původní měsíční krok, nebo je výpočtová metoda natolik neslučitelná, že to nebude možné?
- Pokud tato možnost nebude, bude dále paralelně udržována metodika umožňující měsíční krok, tedy např. Energie 2021. Jak se bude v budoucnu řešit například příklad revize PENB zpracovaného před 31.12.2022. Osobně jsem se setkal s případy, kdy bylo nutno vstoupit do případů i několik let starých (například při dotacích…).
- Máte z jednání s odpovědnými orgány (MPO, SEI..) nějaké poznatky o tom, jestli budou umožňovat v případech, kdy legislativa nevyžaduje hodinový krok, původní řešení na bázi měsíčního kroku? Podle mého názoru je to problém. Jednak bude převládat jistá setrvačnost a možná i pohodlnost, tedy vše podle hodinového kroku a také budou podle mého názoru obecně různé metody vykazovat různé výsledky.